Národní knihovna České republiky

  • na webu
  • v katalogu
  • eds katalog
Nacházíte se zde: Úvod O knihovně Základní informace Z historie knihovny Jiří Arvéd Smíchovský a Klementinum

Jiří Arvéd Smíchovský a Klementinum

Část třetí
Arvéd: Stopy v paměti... aneb Co zůstalo po Arvédu Smíchovském v Klementinu?

Podle svých slov byl Arvéd Smíchovský počátkem roku 1941 pověřen stykem se všemi velkými knihovnami a veřejnými archivy v protektorátu za účelem stálého přehledu o použitelnosti jejich fondů pro potřeby SD. Z tohoto zpočátku vedlejšího úkolu se později stal samostatný pracovní úsek, fungující na způsob poradní kanceláře v bibliografických a podobných otázkách. Na příkaz tehdejšího německého komisaře Slovanské knihovny, prof. Saura, byla Arvédu Smíchovskému přidělena zvláštní místnost v komplexu Slovanské knihovny. Šlo o zasklenou „kukaň“ nad schodištěm před vchodem do studovny Slovanské knihovny, odkud měl okénkem dokonalý přehled o pohybu osob. Kromě politického dozoru nad zaměstnanci zde také referentům SD mohl urychleně opatřovat požadovaný materiál.


Zasklená "kukaň" (na archivním fotografii v pozadí uprostřed), kde měl svou pracovnu Arvéd Smíchovský, byla před několika lety, během revitalizace Klementina, spolu s dalšími vestavěnými příčkami z chodby před studovnou Slovanské knihovny (fotografie vpravo - současný stav) odstraněna.

Kromě prostor kudy chodíval a kde pracoval, zachovaly se po Arvédu Smíchovském v dnešní Národní knihovně samozřejmě hlavně knihy. Arvéd Smíchovský byl autorem několika článků publikovaných v časopise Logos, který vydávala Společnost českých hermetiků Universalia a v podobně zaměřeném časopise Psyche, který vydával Karel Weinfurter. Vydal rovněž překlad hebrejského hymnu Melek Eljon (1936) a studii Indický esoterismus v knihách Nového zákona (1937). Na základě Smíchovského podkladů vzniklo i několik propagandisticky zaměřených spisků, jedním z nich je i kniha Golem metla Čechů, rozklad českého nacionalismu, kterou publikoval šéf pražské SD Walter Jacobi.

Významnější stopu ve fondu dnešní Národní knihovny ČR tvoří knihy, které rukama Arvéda Smíchovského jen prošly, často cestou z knihovny do knihovny, a zase zpět. Arvéd Smíchovský měl volný přístup do všech skladišť tehdejší Národní a univerzitní i Slovanské knihovny, v nichž si vybíral knihy, které si často také odnášel. Řadu knih, včetně titulů z knihovny T. G. Masaryka, jež byly po dobu války uloženy právě v Národní a univerzitní knihovně (NUK), si poté ponechal ve svém bytě.

Nejpozději v září 1945 byla soukromá knihovna Arvéda Smíchovského prohlédnuta zástupci NUK. Bylo zjištěno, že se v ní nacházejí mj. knihy, které Arvéd Smíchovský zcizil v době svého úřadování v knihovně. U takto zcizených knih, z nichž některé mohly pocházet i z Masarykovy knihovny, do které měl Arvéd Smíchovský přístup, se pokusil vymazat veškeré vlastnické znaky NUK (signatury, razítka). Zástupci NUK připustili, že vzhledem k tomu, že Smíchovského knihovna obsahovala značný počet politické literatury, by tato část mohla být předána zpravodajskému oddělení ministerstva vnitra. Podle dostupných informací se jednalo nejméně o 1960 svazků. O definitivní přidělení do fondu požádala NUK ministerstvo školství v roce 1946.

Zda a v jakém rozsahu byla jeho žádost vyřízena, se zjistit nepodařilo, v archivu Národní knihovny ČR se zachovalo pouze vyjádření ministerstva vnitra a následná Bečkova žádost adresovaná ministerstvu školství a osvěty.Faktem je, že část knih, které Arvédu Smíchovskému prokazatelně patřily, v Národní knihovně dnes uložena je. Některé z knih byly identifikovány v rámci nedávno ukončeného projektu Knihy znovunalezené podle Smíchovského exlibris. Jakým způsobem se dostaly do jeho knihovny objasněno nebylo, zjistit původního vlastníka a způsob jejich nabytí Arvédem Smíchovským se nepodařilo. Převzaty do NUK byly také staré tisky z jeho knihovny.

Další stopou, která ve fondech Národní knihovny po Arvédu Smíchovském zůstala, jsou články v dobovém tisku, dnes zpřístupněné i v Národní digitální knihovně. Jedná se zejména o články, které popisují soudní proces, který byl od roku 1947 se Smíchovským veden, je zde ale možné nalézt i články starší i novější.

Poslední, resp. nejnovější, stopou v Klementinu jsou publikace věnované osobnosti Arvéda Smíchovského, které byly vydány v posledních letech. Ty jsou součástí novodobých knihovní fondů, v nichž lze prostřednictvím knihovního katalogu Aleph nalézt knihy, jejichž hlavním tématem je Arvéd Smíchovský. Další knihy, pokud již byly digitalizovány a v nichž je Arvéd Smíchovský zmíněn jen okrajově, je možné vyhledat v Národní digitální knihovně, případně v soupisech odborných článků a publikací.

 

Jiří Arvéd Smíchovský a Klementinum
<< Spolupracovník | << Léta studentská


Použité zdroje:

BERNARDOVÁ, Kristýna. Nacismus versus okultismus v protektorátu: osudy Jiřího Arvéda Smíchovského a Jana Kefera. Vydání první. Praha: Academia, 2021. 225 stran. ISBN 978-80-200-3127-3.

NAKONEČNÝ, Milan. Novodobý český hermetismus. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Eminent, 2009. 362 s. ISBN 978-80-7281-327-8.

Projekt Knihy znovu nalezené www.knihyznovunalezene.eu

VACEK, Jiří. Slovanská knihovna - můj osud: mozaika vzpomínek. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky - Slovanská knihovna, 2016. s. 46-47.


Foto: Archiv NK ČR, kramerius.nkp.cz, www.knihyznovunalezene.eu

24.10.2022
E-zpravodaj Facebook Twitter Instagram Youtube