Národní knihovna České republiky

  • na webu
  • v katalogu
  • eds katalog
Nacházíte se zde: Úvod O knihovně Základní informace Klementinská NEJ Fasáda Nové koleje Klementina v Křižovnické ulici

Fasáda Nové koleje Klementina v Křižovnické ulici

Klementinum je slavné nejen svými knižními fondy, ale také svou architekturou, na které se podepsali nejvýznamnější tvůrci světového unikátního souboru staveb pražského baroka. Vzhled fasády Nové koleje v Křižovnické ulici má zvláštní okolnosti vzniku. Když Carlo Lurago stavěl v letech 1654-1656 západní frontu Klementina do Křižovnické ulice, musel vyřešit její začlenění do sousedství okolních budov. O rok dříve bylo dokončeno průčelí kostela sv. Salvátora s monumentálním sloupovým portikem zdobeným štukami a sochami v životní velikosti. Na opačné straně ulice stál tehdy v nedávných bojích se Švédy (1648) těžce poškozený klášter křižovníků s červenou hvězdou.

Právě toto sousedství bylo choulostivější. V 16. a 17. století bývali velmistry a později generály křižovníků s červenou hvězdou pražští arcibiskupové a tehdejší arcibiskup, kardinál Harrach, byl znám svou averzí vůči jezuitům. Archivní prameny vypovídají, že rektor jezuitské koleje tehdy rozhodl, že zde by byla namístě honosnější fasáda. Stavební smlouva na rok 1656 byla proto doplněna dodatkem, že sloupy na fasádě mají být ozdobeny kvádrováním, za což byla sjednána dodatečná odměna 900 zlatých rýnských.

C. Lurago a štukatér G. B. Cometa  se zhostili úkolu mistrovsky. Typicky barokní kombinací nepravidelné půdorysné a nárysné křivky rozehráli na fasádě rytmus střídání a opakování prvků, které se rozvíjejí svisle i vodorovně. Citlivě volený pilastrový řád tento účinek ještě umocňuje - 21 pilastrů zdobí hlavice s maskarony, lasturami, rostlinnými ornamenty a bustami imperátorů. Zklidněná podnož působí kontrastně k vystupujícím a ustupujícím prvkům vyšší části fasády a k bohatě tvarovaným hlavicím sloupů a vrstveným hranám říms. Drsný pískovec podnože v protikladu k hladké omítce tento dojem ještě zesiluje, takže celkový účinek vyznívá jako neustálý dialog tvarů. Zejména při odpoledním bočním osvětlení násobí zde hra světla a stínů efekty ploch, plastických tvarů a hran. To vše pak umocňuje v průhledu i v podhledu délka a výška budovy, takže toto průčelí je právem pokládáno za jedno z nejhodnotnějších průčelí v Praze.

klem-kriz1910-pohled.jpg
Pohlednice z r. 1910 (před zvýšením vozovky)

V roce 1913 byla vozovka Křižovnické ulice zvýšena umělým násypem, takže Nové koleji od té doby chybí část soklu, který je znát alespoň v šachtě vedoucí podél klementinské strany v Platnéřské ulici. Tento zásah do výškových relací harmonii mohutné stavby silně porušil.

Není bez zajímavosti, že právě tato jedinečná fasáda, později tolikrát vyobrazovaná a fotografovaná, byla v římské centrále jezuitů tvrdě kritizovaná pro svou nákladnost. Díky tomu se další fasády Klementina musely obejít většinou už bez ozdob. 

FRANC Z. Fasáda do Křižovnické. Informační bulletin Národní knihovny v Praze. 1992, č. 2, s. 11.

klementinum-fotokral.jpg
Foto z r. 2006 (Ivan Král)

26.09.2012