Národní knihovna České republiky

  • na webu
  • v katalogu
  • eds katalog
Nacházíte se zde: Úvod O knihovně Odborné činnosti Odbor ochrany knihovních fondů Výzkumné záměry a projekty OOKF

Restaurování iluminovaných rukopisů

Jaký je skutečný fyzický stav rukopisů a jejich iluminací, je nutno uvažovat o jejich konzervaci?
Jakým způsobem postupovat v případě potřeby konzervátorského zásahu?

Potřeba připravit výzkumný projekt Restaurování iluminovaných rukopisů (2000-2001) vyplynula z faktických poznatků o fyzickém stavu vzácných iluminovaných rukopisů, které jsou součástí knižního fondu NK ČR. Přípravě tohoto projektu předcházely v minulých letech především průzkumy stavu fondů, které nejprve mapovaly stav fondů jako celek, později se prohlubovaly do větších detailů, přičemž průběžně byla hledána řešení související se zjištěnými problémy.

sušení pergamenu na vypínacích rámechProjekt řeší problematiku poškození iluminovaných rukopisů. Nejprve byly zkoumány a dokumentovány různé typy poškození barevných vrstev iluminací a ty byly zaneseny do speciálně vytvořené databáze. Součástí této databáze jsou i obrazová data. Byl vytvořen typologický atlas poškození pergamenových rukopisů.

V druhé části projektu byly experimentálně vyrobeny modelové pergameny, na kterých byly provedeny zkoušky malby podle dobových receptur. U těchto modelových vzorků bylo následně simulováno jejich stárnutí a mechanické poškození. Poškozená místa posloužila pro ověření metod a vlastností vybraných fixativ. Bylo prozkoumáno pět poškozených iluminovaných rukopisů pomocí nedestruktivních analýz a navržen postup jejich konzervace.

Analytická část

Studium odborné literatury
Literatura, která popisuje případy a příčinu vzniku poškození iluminovaných rukopisů, zabývá se technologickými postupy výroby iluminací, metodami analýz identifikace pigmentů a technikami knižní malby, konzervací poškozených iluminovaných rukopisů, metodami testování těchto postupů a vyhodnocením výsledků

Kontakty a studijní návštěvy pracovišť
Hlavním cílem bylo seznámit se s technologií tradiční výroby pergamenu. Postup výroby pergamenu je zaznamenán v řadě středověkých i pozdějších receptur, jedná se však vždy o velice stručný popis, který nepostihuje výrobu v dostatečných detailech. Při výrobě pergamenu existuje množství variací, které ovlivňují jeho další použití a mají velký vliv na jeho vlastnosti. Celkový postup přípravy pergamenu má zásadní vliv na pochopení stavu pergamenových rukopisů a poškození barevné vrstvy.

naložení surové kůže do vápenného mléka

mechanické odstraňování chlupů

naložení surové kůže do vápenného mléka

mechanické odstraňování chlupů

zatírání křídy do pergamenu

škrábání a broušení pergamenu

zatírání křídy do holiny na rámu

škrábání a broušení pergamenu

Dopracování podrobného dotazníku popisujícího poškození iluminovaných rukopisů a jejich fotografická dokumentace, začlenění těchto dat do vznikající databáze
Provádí se průzkum fyzického stavu iluminovaných rukopisů, výsledky se ukládají v počítačové databázi a vyhodnocují. Databáze může sloužit nejen pro evidenci stavu rukopisů a plánování činností souvisejících s jejich ochranou a konzervací, ale může být použita pro výuku studentů či přípravu odborných publikací a přednášek. V případě dokumentace barevných vrstev iluminací je srovnání poškození v průběhu času nezbytné, neboť do značné míry ovlivňuje rozhodnutí o míře a nutnosti eventuálního konzervátorského zásahu.

Prohlídka vybraných rukopisů a provedení vizuální, makroskopické i mikroskopické analýzy
Rukopisy které byly prohlédnuty v rámci průzkumu nesou stopy četných poškození jak historických tak novodobých. Nejohroženější skupinu představují nejčastěji půjčované rukopisy, mezi nimiž jsou bohužel i ty, které jsou mnohdy obecně považovány za nejcennější. O tom vypovídá jejich celkový stav, míra opotřebení je patrná již na jejich vazbě. Setkáváme se často s celkově rozpadlými vazbami rukopisů, které mají oddělené nebo uvolněné knižní desky, deformované hřbety a bloky s uvolněným či zpřetrhaným šitím složek. Nefunkční vazby či nevhodné historické převazby pak umožňují vznik dalších poškození.

Obrovským problémem je sejmutí spon s řemeny uzavírajícími pevně knižní blok, čímž byla pergamenovým foliím dána možnost k postupující deformaci. Nutno dodat, že nejen tento zásah (dosud se nám nepodařilo vypátrat, kdy přesně byly spony a další kovové prvky z knih sejmuty, pravděpodobně v průběhu 19. století), ale celá řada poškození jsou historického charakteru a k některým došlo dokonce se vznikem rukopisu. To se týká zejména tzv. systémových technologických chyb, které můžeme pozorovat u knižní malby. Ukazuje se, že dochází k propojování různých typů poškození u jednotlivých součástí rukopisů a jejich vazeb, kdy dysfunkce jedné součásti mnohdy začne “lavinový efekt” dalších poškození. Pro další ochranu a eventuální konzervaci je důležité rozpoznání příčin poškození, protože mnohdy nemá smysl řešit náročnou konzervaci pokud nejsou učiněna systematická preventivní opatření, která by zabránila vzniku dalších poškození či jejich opakování.

Při zkoumání iluminací v různém zvětšení a typech světla se ukazuje, že makroskopické pozorování potenciálních poškození pouhým okem není mnohdy směrodatné. Sledováním fyzikálních a optických vlastností (např. barva, zrnitost, tvar částic) pomocí mikroskopické identifikace lze přesněji posoudit stabilitu barevné vrstvy, určovat typ pigmentu, případně i technologii jeho zpracování a jemnost mletí.

určování poškození barevných vrstev stereomikroskopemStudium malířských technik, identifikace pigmentů pomocí nedestruktivních metod
Jednou z hlavních podmínek při volbě průzkumu vybraných rukopisů bylo rozhodnutí o použití nedestruktivních metod bez odběru vzorků způsobem, který by jakkoliv neohrozil či nezhoršil současný stav rukopisů.

Byly vybrány následující metody, kterými byl průzkum realizován: Stereomikroskopie, VIS- spektroskopie, Bandpass-filter reflektografie (infračervené a monochromatické světlo). Záznamy měření jsou uloženy v restaurátorském oddělení a budou tvořit základ pro další měření a srovnávací analýzy.

Vyhodnocení stavu a zhotovení obrazového atlasu mapujícího typy poškození, ale i poznatky o technologii výroby iluminací
Typologie poškození iluminovaných rukopisů- obrazová příloha zprávy uložená v Oddělení restaurování NK ČR

Experimentální část

Příprava materiálů- výroba vlastního pergamenu, výběr reprezentativních pigmentů a pojiv
Ověření technologického postupu výroby pergamenu pro potřeby výroby modelových vzorků nám přinesla obrovské poznatky a zkušenosti. Podařilo se pochopit některé příčiny a procesy vedoucí k poškození barevné vrstvy knižní malby. V budoucnu budeme v případě potřeby schopni vyrobit pergamen dle našich požadavků použitelný i pro konzervátorské účely. Podobné poznatky a zkušenosti nám zprostředkovala příprava modelových barevných vrstev podle historických receptur.

surová kůže zčásti zbavená chlupů po naložení ve vápenném mléce

stažená kůže z masové strany

pergamen sejmutý z vypínacího rámu

surová kůže zčásti zbavená chlupů po namočení ve vápenném mléce

stažená kůže z masové strany

pergamen sejmutý z vypínacího rámu

klimatizační komora pro umělé stárnutíVolba formy modelování a testování zkušebních vzorků připravených dle historických receptur
Tato škála vzorků se nechá uměle stárnout v klimatizační komoře. Proces pravidelného střídání teplotních a vlhkostních cyklů je pečlivě dokumentován. Po umělém stárnutí by tyto vzorky měly napodobit charakteristické poškození barevné vrstvy iluminací u středověkých rukopisů. Systematicky na ně budou aplikovány fixační a stabilizační prostředky, jejich stabilita bude opět ověřována v klimatizační komoře. Po uvážení všech rizik se přistoupí ke konzervaci nejvíce ohrožených rukopisů. Ty budou vybrány na základě průzkumu.

Umělé stárnutí a poškození modelových vzorků
Chování vzorků při klimatických šocích ukázalo na dobrou odolnost dobře připravené barevné vrstvy. Nejslabším článkem je zlacení, které se poškozuje mnohem rychleji. Pokusy potvrdily nutnost uložení ve stabilních a vhodných klimatických podmínkách.

fixace barevné vrstvy iluminaceVolba metod a postupů fixace modelových barevných vrstev a jejich provedení
Nosnou částí projektu jsou metody konsolidace barevné vrstvy. Bylo zkoumáno široké spektrum používaných pojiv, která přirozeně jevila dobré předpoklady i pro využití v konzervátorské praxi.

Experimentální část prokázala, že Klucely mají až na výjimky nedostatečnou pojivost i když negativně neovlivňují podložku. Kolagenní lepidla jako želatina, vyzina, pergamenový klíh mají dostatečnou pojivost, restaurátor však musí být dobře obeznámen s metodikou postupu. Lze konstatovat, že na základě zkušeností získaných jsme připraveni provést konsolidaci barevné vrstvy v případě akutně ohrožených rukopisů. Samozřejmě po provedení dostatečného množství ověřovacích zkoušek souvisejících se specifiky daného rukopisu.

Vyhodnocení výsledků a doporučení konzervačních postupů
Před přistoupením ke konzervátorskému zásahu je velice nutné provést analýzu pigmentů a barviv, vzhledem k jejich různé reakci na fixaci např. tvorba lesku, změna barevnosti, prosakování na rub psací podložky. Doporučuje se provést odzkoušení konkrétních barev a fixativ na modelových vzorcích podle metodiky použité v tomto projektu. V případě konzervace knižní malby, kdy pracujeme s miniaturním prostorem jsou jakékoliv zkoušky na originále naprosto nemyslitelné.

Řešitelský tým

pergamen sejmutý z  vypínacího rámu

Jednou z nosných myšlenek bylo vytvoření mezioborové spolupráce odborníků, kteří se problematikou vzácných písemných památek a jejich ochrany a konzervace zabývají nebo zabývali. Zastoupeni byly pracovníci předních výzkumných a konzervátorských pracovišť, ale i studenti příslušných oborů, jejich spoluúčast by měla zajistit dlouhodobou perspektivu této činnosti.

  • Konzervátorské oddělení Národní knihovny ČR- Jiří Vnouček (hlavní řešitel), Jan Novotný, Jana Dřevíkovská (studentka IRKT Litomyšl), Ing. Magda Součková a Ing. Jitka Šimečková
  • Konzervátorské pracoviště Státního ústředního archivu- Ing. Jana Dernovšková, Barbora Nováková (studentka IRKT Litomyšl)
  • Akademie výtvarných umění- Ak.mal. David Frank, Ing. Barbora Hřebíčková
  • Katedra restaurování písemných památek Fachhochschule Kolín nad Rýnem- Prof.Dr. Robert Fuchs, PhDr. Doris Oltrogge
  • Vysoká škola chemicko-technologická Praha- Martina Ohlídalová
  • Ústav pro dějiny umění AV ČR- PhDr. Hana Hlaváčková, PhDr. Milada Studničková

Bližší informace obsahuje závěrečná zpráva projektu uložená v Oddělení restaurování NK ČR

16.07.2013