Národní knihovna České republiky

  • na webu
  • v katalogu
  • eds katalog
Nacházíte se zde: Úvod O knihovně Odborné činnosti Odbor ochrany knihovních fondů Havárie a živelní pohromy

Základní pojmy v oblasti řízení rizik

Havarijní plán je součásti krizového plánu a představuje dokument, jehož posláním je popis technologických procedur pro zvládání mimořádných událostí, vedoucí k minimalizaci jejich následků. Obsahuje plány konkrétních činností a příslušnou databázovou část.

Z hlediska využití rozeznáváme:

  • vnitřní havarijní plán - zpracovávaný provozovatelem pro využití uvnitř objektu nebo zařízení
  • vnější havarijní plán - zpracovávaný krajským úřadem pro využití v rámci daného kraje nebo v okolí nebezpečného objektu či zařízení

Krizový plán obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací. Součástí krizového plánu je havarijní plán a vnější havarijní plány.

Mimořádná událost je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, dále havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací (zákon č. 239/2000 Sb.).

Krizová situace je mimořádná událost při níž je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu /“krizové stavy”/ (zákon č. 240/ 2000 Sb.).

Krizové řízení je souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřený na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace.

Typový krizový plán je součástí havarijního plánu, obsahuje analýzu druhu bezpečnostní hrozby a jejích možných projevů, zásady a omezení pro řešení krizové situace a přijatelné úrovně ztrát, doporučené varianty řešení krizové situace, opatření k řešení jednotlivých variant, typové krizové postupy

Mimořádná událost je první fází, kterou řídí velitel HZS, je řešena havarijním plánem, trvá obvykle řádově hodiny až dny. Krizová situace je následnou fází, kterou řídí krizový štáb a je řešena krizovým plánem: trvá řádově dny, týdny a měsíce. Preventivní opatření jsou integrovanou složkou krizového plánu, avšak překrývají rovněž oblast havarijního plánu!

Cílem havarijního plánování je prevence vzniku mimořádných událostí, příprava na mimořádné události, zajištění záchranných a likvidačních prací a ochrana obyvatelstva při mimořádné události. Havarijní plán je zpracováván pro mimořádné události, které by mohly být důvodem k vyhlášení stavu ohrožení.

Havarijní plán kraje je zpracován v souladu se zákonem č. 239/2000 Sb. o Integrovaném záchranném systému (IZS) a vyhláškou č. 328/2001 o podrobnostech IZS. Obsahuje údaje informačního a operativního charakteru a plány konkrétních činností. Grafická část obsahuje mapy, grafy apod. Operativní karty vyjadřující zjednodušeným způsobem zásady rychlého a účinného provádění záchranných prací, jejich koordinaci a likvidaci havárie složkami IZS včetně vyznačení důležitých informací nezbytných pro zásah.

Havarijní plán kraje je zpracován na základě:

  • analýzy rizik ohrožujících území kraje pro případ živelných pohrom, havárií nebo jiného nebezpečí, které ohrožují životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí
  • informací poskytnutých právnickými a podnikajícími fyzickými osobami
  • informací poskytnutých dotčenými správními úřady a ve spolupráci s nimi
  • podkladů připravených jednotlivými složkami IZS a ve spolupráci s nimi

Všechna řešení zahrnutá do havarijního plánu respektují místní situaci, zvyklosti a danou organizační strukturu.

16.07.2013