Národní knihovna České republiky

  • na webu
  • v katalogu
  • eds katalog
Nacházíte se zde: Úvod O knihovně Kultura a odborné akce Výstavy v Klementinu Exponáty měsíce - listopad 2021

Exponáty měsíce - listopad 2021

3. - 30. 11. 2021 Předsálí Všeobecné studovny, přízemí (vchod A), po-so: 9.00-19.00, vstupné 10 Kč (čtenáři NK ČR zdarma).

Rudolfinské tabulky Johanna Keplera [Tabulae Rudolphinae …traduxit Ioannes Keplerus, Ulm 1627]
Velké umění světla a stínu Athanasia Kirchera [Athanasii Kircheri Ars magna lucis et umbrae, Amsterdam 1671]

Vystavenými dokumenty Národní knihovna připomíná, stejně jako v říjnu, letošní 450. výročí narození Johanna Keplera a jeho zásluhy o rozvoj astronomie a optiky. Jedním z jeho pokračovatelů na poli optiky byl Athanasius Kircher. Nádherné rytiny v úvodu obsahují mnoho symbolických náznaků k tématu knih.

Tabulae Rudolphinae …traduxit Ioannes Keplerus - Johann Kepler, Rudolfinské tabulky
Vydány v Ulmu roku 1627
Sign. 14 B 73 a 49 A 15

Johannes Kepler, od jehož narození uplyne v závěru tohoto roku 450 let, je znám především svými zákony o pohybu planet. Přistěhoval se do Prahy roku 1600 za Tychonem Brahe a po krátké spolupráci se po jeho smrti stal císařským matematikem a astronomem. Také převzal Tychonův závazek vypracovat pro císaře astronomické tabulky. Kepler na nich pracoval téměř tři desetiletí. Tabulky vyšly v Ulmu v roce 1627, dosáhly mnohonásobně větší přesnosti než všechny tabulky dřívější a staly se nezbytnou pomůckou pro astronomy, astrology, námořníky, zeměměřiče i mechaniky zhotovující sluneční hodiny.

Frontispis tabulek zobrazuje chrám múzy astronomie Uranie, jehož sloupy jsou přiřazeny Keplerovým předchůdcům a zobrazují i jejich astronomické pomůcky. Jak se od nejstarších dob astronomie rozvíjela, tak se i sloupy odzadu stavebně zušlechťují. Nejvíce vlevo je sloup Arátův s armilární sférou, před ním Hipparchův s glóbem, nejvíc vpravo Metónův se symbolem kalendářního Metónova cyklu, před ním Ptolemaiův s astrolábem. Vpředu vlevo sedí Mikuláš Koperník u Dórského sloupu a je zobrazen s dřevěným trikvetrem a Jakubovou holí. Vpředu vpravo stojí Tycho Brahe u Korintského sloupu s kvadrantem a sextantem. Tycho ukazuje na strop chrámu, kde je namalován jeho systém vesmíru a ptá se: Quid si sic? (Což, je-li tomu tak?). Díky Keplerovu upřesnění Koperníkova modelu by však odpověď měla znít: Není.

Na střeše chrámu jsou zobrazeny (zprava doleva) bohyně Magnetika s kompasem, Stathmica představující druhý Keplerův zákon, Geometrie se symbolikou jeho prvního zákona a Logarithmika (vynález počítání s logaritmy Keplerovi významně pomohl). Předposlední bohyně držící dalekohled a poslední s nasvícenou Zemí v ruce připomínají Keplerovy objevy na poli optiky.

Nad střechou se vznáší císařský orel a občas ze zobáku astronomům upustí zlatou minci. Dvě mince dopadnou až dolů do podstavce, kde je v levém poli zobrazen sám Kepler, jak sedí u stolu a při svíčce počítá tabulky. Na stole před ním leží model střechy chrámu: Kepler zastřešil astronomii svých předchůdců a matematicky popsal planetární systém sluneční soustavy.

 

Athanasii Kircheri Ars magna lucis et umbrae – Veliké umění světla a stínu.
Vydáno v Amsterdamu roku 1671, 850 stran.
sign. 15 A 57

Kniha je dílem Athanasia Kirchera (1602-1680), německého učence, polyhistora, jezuity a autora více než čtyřiceti obsáhlých děl z nejrůznějších oblastí.

V tomto spise  je postupně zpracováno velké množství témat, včetně teorie barev, teorie záření, lomu světla, parabolických zrcadel, astrologie, medicíny, slunečních hodin a astronomie. Text je na mnoha místech doplněn názornými náčrtky.

Zajímavostí je, že tento spis je dedikován Janu Bedřichovi z Valdštejna, biskupu královéhradeckému a pozdějšímu pražskému arcibiskupovi.

Rytý předtitulní list nese ve svém středu jméno autora s názvem spisu a jméno panovníka Ferdinanda III. Habsburského.

Boží autorita je na rytině nahoře, postava vlevo zobrazuje Slunce a postava vpravo Měsíc. Na Zemi svítí Měsíc světlem odraženým od Slunce. Vpravo dole proniká sluneční světlo otvorem do jeskyně, která představuje v té době velmi populární dírkovou komoru (camera obscura), jež byla předchůdcem fotoaparátu.

03.11.2021