Národní knihovna České republiky

  • na webu
  • v katalogu
  • eds katalog
Nacházíte se zde: Úvod Slovanská knihovna Základní informace Knihovní fond Staré tisky ve sbírce Slovanské knihovny

Staré tisky ve sbírce Slovanské knihovny

Leiturgiarion-Služebnik (Kyjev, 1629)

Slovanská knihovna vlastní rozsáhlou sbírku starých cyrilských tisků a několik tisků hlaholských. Informace o nich lze nalézt v katalogu Cyrilské a hlaholské staré tisky v českých knihovnách (sestavila Františka Sokolová. Praha, Slovanská knihovna 1997).

Mezi nejvzácnější hlaholské tisky patří Postila slovinského reformátora Primože Trubara, vydaná pro Chorvaty v německém Tübingenu roku 1562.

Nejstarší z cyrilských starých tisků ve Slovanské knihovně pocházejí z území Ukrajiny. Jde o slavný lvovský Apostol (1574) a Ostrožskou bibli (Biblia sirěč, 1581), které vytiskl typograf Ivan Fedorov. Z dalších lvovských tisků vlastní knihovna například Evangelion (1636) bohatě ilustrované Pamvou Beryndou. Z kyjevských je možné zmínit například Leiturgiarion-Služebnik (Leiturgiarion si est Služebnik, 1629), Paterik ili otečnik pečerskij (1661), Meč duchovnyj (1666) či Truby na dni naročityja (1674) od Lazara Baranoviče.

Nejvíce cyrilských tisků, jež vlastní Slovanská knihovna, je ruské provenience. V Moskvě vyšly například: Četveroevangelie (1627), spis Lestvica od Ioanna Moscha (1647), první vydání bible na ruském území Biblia sirěč (1663), Uloženije cara Alekseje Michajloviče (1649), Skrižal, sborník statí a akt z církevního sněmu v Moskvě (1656), nebo Psaltir, překlad rýmovaného žaltáře od Simeona Polockého, vydaného v jeho vlastní moskevské tiskárně (1680). Velkými raritami jsou amsterodamské cyrilské tisky vydané pro Petra Velikého těsně před zavedením nového občanského písma graždanky pro světské účely: Kratkoe sobranie Lʼva Mirotvorca (1700) a Simvoly i emblemata (1705).

Z běloruských cyrilských tisků má Slovanská knihovna ve sbírce např. defektní Žaltář (Psaltir) vydaný ve Vilně (1641), z kuteinské tiskárny Nový zákon a Žaltář (Novyj Zavet i psaltir, 1652). Z bulharských starých tisků stojí za zmínku dílo Sofronije Vračanského Kyriakodromion, vydané v rumunském Rymniku (1806).

Knihovna má také velký počet knih překladové i původní ruské literatury z 18. století tištěných graždankou. Z doby Petra I. Velikého jsou to převážně spisy o vojenství (A. Schoonebeck, J. S. Buchner, S. Puffendorf), o architektuře a texty úřední, ale i ruský překlad knihy Maura Orbiniho o Slovanech Kniga istoriografija vydaný v Petrohradě (1722). O starých tiscích tištěných azbukou více v katalogu: Katalog starých ruských tisků z fondů Slovanské knihovny tištěných azbukou. Díl I: 1710–1775; díl II: 1776–1787; díl III: 1788–1795 / Sestavila Františka Sokolová. Praha, Slovanská knihovna 2004, 2008, 2014.

Z knih tištěných latinkou vlastní Slovanská knihovna zejména literaturu týkající se polské historie a náboženských polemik od 16. století (St. Zaborowski, M. Kromer, B. Herbert; Simonis Starovolsci Polonia od Sz. Starowolského z roku 1656), ale i spisek Johanna Daniela Hoffmanna De typographiis… in Regno Poloniae (Gdańsk, 1740). Z chorvatských knih je součástí Rešetarovy knihovny řada prvních vydání (D. Ranjina, D. Zlatarić, I. Gundulić, B. Kašić, J. Micaglia). Dále je součástí této sbírky jeden list z prvotisku Wernera Rolewincka Fasciculus temporum z roku 1481. Ze slovinských je možné zmínit alespoň Carniolia antiqua et nova (Ljubljana, 1680–1681) od Janeze Ludvika Schönlebena nebo Stemmatographiae Illyricianae (Ljubljana, 1702); z lužickosrbských pak Frencelovo dílo De originibus linguae sorabicae (1693) a Lutherovu knihu Domjaza Postilla (1615). Knihovna má krom jiného také první vydání vzácné české knihy Respublica Bohemiae od Pavla Stránského, vydané v Leidenu u Elzevira (1634), a neúplný exemplář druhého vydání Bible Pavla Severina (Biblij Cžeska, 1537).

K zajímavým starým tiskům o slovanské problematice patří první vydání dubrovnického kartuziána považovaného za otce panslavismu Maura Orbiniho Il regno degli Slavi (1601) a De originibus slavicis od Joana Christophoriho de Jordana (1745). Ze starých rossik se ve sbírce knihovny nachází mnoho cestopisů do Ruska – Herbersteinova Moskouitische Chronica (Frankfurt, 1579), Oleariova Cesta do Moskvy a Persie (Voyages … faits en Moscovie, Tartarie et Perse, 1719), Oderbornův Život Ivana Hrozného (Ioannis Basilidis Magni Moscoviae ducis vita, 1585), Łasického De Russorum … religione… (1582) a řada dalších.

Po výtvarné stránce zaujmou mědirytové knihy z 18. století. Z ruských jde například o Žitije Slavnago Basnotvorca Ezopa či několik vydání Brjusovského kalendáře (Kniga imenujemaja Brjusovskoj kalendar), z jihoslovanských vydaných ve Vídni a rytých Christoforem Žefarovićem Izobraženie oružij Illyričeskih (1702) od Pavaa Rittera-Vitezoviće nebo Žefarovićovo Opisanie s/vja/tago grada Ier/u/salima (1771).

22.09.2016
Dostupné tištěné katalogy
Hledání v katalozích

Elektronický katalog Slovanské knihovny (báze SLK)

 

Hledání v naskenovaném lístkovém katalogu Slovanské knihovny (katalog uzavřen v roce 1996)