Nové číslo časopisu Knihovna plus 1/2022
V části Historie a současnost přinášíme pět příspěvků. Dva vzpomínkové články ve formě netradičních nekrologů. První z nich je Ludvík Armbruster, který není příliš znám české knihovnické veřejnosti. Ludvík Armbruster žil v letech 1961–1990 v Japonsku. Více o této zajímavé a nevšední osobnosti si přečtete v článku Michala Černého. (Za Ludvíkem Armbrusterem, ředitelem centrální knihovny university Sofia v Tokiu)
Druhou osobností byl „bibliotékař tělem i duší“ Karel Sosna. Parlamentní knihovník, který se zasloužil o rehabilitaci Parlamentní knihovny po roce 1990. Sám tuto knihovnu vedl v letech 1990-2016. Psal Ondřej Tikovský (Za parlamentním knihovníkem Karlem Sosnou).
Článek od autorky Zuzany Muschové na téma fantasy a její popularita v českých knihovnách. V první části autorka Zuzana Muschová vysvětluje pojem literatury fantasy, žánrů fantasy a jejich subžánrů (tj. žánrových variant). Druhá část je věnována průzkumu využívání a popularity literatury fantasy v knihovnách. (Popularita literatury fantasy v knihovnách).
Velmi přínosným příspěvkem je příspěvek na téma citování kartografických dokumentů dle normy ISO 690 z rukou Michaely Alijonov Hametové. Článek se zaměřuje na vytváření bibliografických citací kartografických dokumentů dle norem ČSN ISO 690 z roku 2011 a ISO 690 z roku 2021. (Citování kartografických dokumentů dle normy ISO 690)
Dalším článkem jsme chtěli připomenout našeho skromného kolegy, čerstvého penzistu, Antonína Jeřábka, který se významné zasloužil o zavedení ISBN, ISSN, ISMN do České republiky. Článek z jeho rukou mapuje vznik, rozvoj a účast Národní knihovny v systému mezinárodního číslování. (Jak vznikla a rozvíjela se účast Národní knihovny ČR na rozvoji systémů mezinárodního číslování – ISBN, ISMN, ISSN).
V části Informace a konference se věnujeme tematice virtuální a rozšířené reality, která míří do kulturních institucí, včetně knihoven. (Virtuální a rozšířená realita míří do českých knihoven)
Syndrom vyhoření do našeho dnešního profesního života bohužel patří. V rozhovoru s Mgr. et Ing. Soňou Plhákovou se dozvíme, čím jsou specifičtí knihovníci či jaké mají charakteristické rysy, co je trápí, odlišnost knihovníků a jiných kategorií zaměstnanců, z jakých důvodů trpí syndromem vyhoření apod. (O zkoumání syndromu profesního vyhoření v knihovnách s Mgr. et Ing. Soňou Plhákovou)
Navazuje krátký informační článek o proběhlé online konferenci Kniha ve 21. století. (Kniha ve 21. století: malá online ochutnávka).
V prosinci minulého roku se uskutečnila jedna z největších výstav od roku 2000 v Národní knihovně, a to výstava Kniha a závoj. 1100 let od úmrtí kněžny a světice. Hlavní autorka Renáta Modráková nám přibližuje přípravu výstavy od počátečního impulsu až po realizaci výstavy, včetně doprovodných akcí. (Výstava Kniha a závoj. 1100 let od úmrtí kněžny a světice Ludmily).
Poslední příspěvek autorky Veroniky Křepinské se věnuje průzkumu, jak studenti vysokých škol využívají Studijní a vědeckou knihovnu v Hradci Králové a jak jsou s jejími službami a prostory spokojeni. (Analýza využívání knihovnicko-informačních služeb a prostor Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové studenty vysokých škol).
Recenze od stolu Richarda Papíka na více než aktuální a potřebnou knihu Informační detox: jak si zjednodušit život v digitální době.
V čísle najdete tradiční rubriky Tipy z Knihovny knihovnické literatury a Novinky zahraniční knihovnické literatury.
