K nejcennějšímu souboru historických fondů Oddělení rukopisů a starých tisků  patří sbírka 529 univerzitních grafických tezí z let 1637–1754.

historický fond

Prostřednictvím univerzitních tezí studenti oznamovali úspěšné ukončení studia a upozorňovali na slavnostní veřejnou disputaci, jež se – již od středověku – na závěr studia konala. Závěrečné obhajoby byly často spojeny s okázalými slavnostmi, kterých se účastnili nejen studenti a vyučující, ale také řada významných hostů, mezi nimiž nechyběli patroni a mecenáši studentů nebo významné osobnosti politického či kulturního života.

Obsah obhajoby, na níž měl student (defendent) prezentovat své řečnické dovednosti, byl učitelem a vedoucím obhajoby (praeses) stanovený předem a zformulovaný do několika bodů (tezí). Zpočátku byly tyto teze psané ručně, od 16. století začaly být šířeny formou drobných příležitostných tisků a v průběhu 17. a 18. století vycházely rovněž i v podobě grafických listů. Před vlastní obhajobou byly grafické univerzitní teze vyvěšovány na veřejná prostranství nebo jako pozvánka či dárek posílány významným a vlivným osobám.

Reprezentativní, velkoformátové jednostranné grafické listy, v nichž se obrazová složka prolínala s textovou, byly zhotovené buď na individuální objednávku, nebo byly vytvářené grafickými dílnami a s další produkcí nabízeny volně k prodeji. Zejména v případě univerzitních tezí vzniklých na přímou objednávku se setkáme nejen s důmyslným ikonografickým programem, ale rovněž se na jejich vytvoření podíleli významní umělci a grafici. Na realizaci tezí uložených v NK ČR se např. podílel Karel Škréta, Martin Antonín Lublinský, Petr Brandl, Melchior Küsel, Bartholomäus Kilian, Georg Philipp a Christian Rugendas, Joseph Sebastian a Johann Baptist Klauber nebo Jan Jakub Thummer.

Protože grafické teze patřily k výjimečným výtvorům barokní grafiky, staly se již v 17. století také žádaným sběratelským artiklem. Ačkoliv byly univerzitní teze vzhledem ke své vysoké umělecké hodnotě ceněny již v době svého vzniku a staly se předmětem sběratelského zájmu, dochovaly se do dnešních dob velice zřídka. V českém prostředí se nachází pouze dvě sbírky tezí uložené ve fondech Národní knihovny ČR a olomoucké pobočky Zemského archivu v Opavě. Obsáhlejší sbírka grafických tezí se nachází pouze v Augsburgu, v ostatních evropských knihovnách, muzeích  nebo archivech nalézáme pouze ojedinělé  exempláře.

Unikátní sbírka univerzitních tezí, kterou ve svém fondu uchovává Národní knihovna ČR, obsahuje 529 grafických listů a vyniká svou zachovalostí, uceleností i obsáhlostí. Základem kolekce se stal dar děkana, sběratele a strahovského premonstráta Matěje Ehricha (1762–1833). Ten v roce 1810 věnoval filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity soubor 518 tezí studentů filozofické fakulty. Tento unikátní soubor byl v roce 1863 předán Univerzitní knihovně (dnes Národní knihovna ČR) a v průběhu let byl rozšířen o dvanáct exemplářů. Význam pražské sbírky tezí, které se nevyrovná žádná z domácích ani zahraničních sbírek, byl potvrzen v roce 2011 zápisem do registru UNESCO Paměť světa.