550 let českého knihtisku

Výstava veřejnosti představí počátky knihtisku v českých zemích a význam prvních tištěných knih pro domácí kulturní dějiny. Výstava připomíná 550. výročí dokončení nejstarší přesně datované tištěné knihy vzniklé na našem území – Statut Arnošta z Pardubic, vytištěných v Plzni dne 26. dubna 1476.

Ústředním exponátem výstavy bude mimořádně vzácný originál tohoto tisku ze sbírek Národní knihovny ČR. Dochovaly se pouze tři exempláře na světě – vedle pražského ještě jeden v držení Metropolitní kapituly u sv. Víta a jeden v Kongresové knihovně ve Washingtonu. Návštěvníci tak získají jedinečnou možnost spatřit autentickou památku, která stojí na samém počátku české tištěné knihy.

Výstava zároveň nabídne širší pohled na nástup knihtisku jako převratné technologie, která zásadním způsobem proměnila evropskou společnost. Vynález mechanického tisku znamenal rychlejší šíření textů, přesnější přenos informací a postupné zpřístupnění vzdělanosti širším vrstvám obyvatelstva. České země se do tohoto procesu zapojily poměrně brzy – již několik desetiletí po Gutenbergově bibli vznikla první tiskárna také v Plzni.

Právě zde zahájila roku 1476 činnost dílna, jejíž provozovatel zůstává dodnes neznámý. Jeho jméno není uvedeno v žádném z tisků, které jsou s plzeňskou prvotiskárnou spojovány. Přesto se díky modernímu knihovědnému výzkumu podařilo potvrdit, že tato dílna sehrála klíčovou roli při zavádění nového média v českém prostředí.

Nejstarší dochovaný a přesně datovaný tisk – Statuta Arnošta z Pardubic – vznikl pro potřeby katolické církve. Soubor předpisů původně sestavil ve 14. století první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic pro správu české církevní provincie. Tištěné vydání z roku 1476 dokládá, že první domácí tiskaři reagovali především na praktické potřeby své doby: sjednocení textů, snadnější dostupnost liturgických a správních pomůcek a efektivnější šíření závazných předpisů.

Výstava se zaměří také na samotnou podobu této knihy a na technickou stránku raného knihtisku. Návštěvníci uvidí, že první tištěné knihy se v mnohém podobaly rukopisům – postrádaly titulní list, počáteční iniciály byly často doplňovány ručně a barevné zvýraznění textu vznikalo dodatečnou rubrikací. Současně však nesou stopy hledání nových výrobních postupů: nerovnoměrnou sazbu, nepravidelný tisk i experimenty s dvoubarevným tiskem. Právě tyto nedokonalosti dnes činí z prvotisků mimořádně cenné svědectví o zrodu nové technologie.

Vedle originálu Statut výstava představí další produkci první plzeňské tiskárny prostřednictvím reprodukcí, digitálních prezentací a odborného výkladu. Přiblíží například Pražskou agendu, Pražský misál, odpustkovou listinu z roku 1481 či známou Kroniku trojánskou, jejíž datace byla po dlouhá staletí předmětem sporů. Návštěvníci se tak seznámí nejen s jedním mimořádným exponátem, ale s celým intelektuálním a kulturním prostředím, v němž se český knihtisk zrodil.

„Výstava ukazuje, že dějiny knihy nejsou jen dějinami textů, ale také dějinami technologií, vzdělanosti a kulturní identity. Statuta Arnošta z Pardubic jsou symbolem okamžiku, kdy české země vstoupily do éry tištěné komunikace,“ uvádí Kamil Boldan, jeden z autorů výstavy.

Výstava je určena široké veřejnosti, studentům, badatelům i všem zájemcům o historii knihy, médií a českých dějin.

K výstavě se bude vztahovat i přednáška z cyklu Z klementinských pokladů, která se bude konat v úterý 12. 5. 2026 od 17 hodin. Přednášet bude David Mach a bude koncipována jako přehledové shrnutí starších i novějších poznatků o tzv. Arnoštových Statutech a plzeňské tiskařské dílně, ve které v roce 1476 vznikly. Přednášející představí také další dochovanou knižní produkci dané tiskárny a upozorní na její průkopnické postavení v rámci jazykově českého i bohemikálního knihtisku.

Autoři výstavy

Kamil Boldan

Náš přední knihovědec specializovaný na studium prvotisků. Od roku 1988 pracuje v Oddělení rukopisů a starých tisků, kde má na starosti zpřístupnění sbírky inkunábulí. Po dokončení katalogu inkunábulí Roudnické lobkowiczké knihovny (do počátku milénia byly uloženy v Klementinu jako deponát) se věnuje katalogizaci sbírky tisků 15. století NK. Podílí se na popularizaci historických fondů i na jejich doplňování. Ve své odborné publikační činnosti se zaměřuje především na dějiny knižní kultury jagellonské doby a dějiny raného knihtisku

David Mach

V letech 2003-2006 studoval knihovnictví na Slezské univerzitě v Opavě. Následně pokračoval ve studiu knihovědy na Univerzitě Karlově v Praze, které ukončil v září 2010. Od roku 2011 pracuje v ORST NK ČR jako katalogizátor starých tisků a redaktor národní retrospektivní bibliografie Knihopisu českých a slovenských tisků. Zabývá se také regionální historií a genealogií