Ačkoliv je Dalimilova kronika známa především jako první česky psaná kronika, fragment, který zde vystavujeme, pochází z její latinské verze.

Pařížský zlomek Dalimilovy kroniky
NK Praha, sign. XII.E.17

Ačkoliv je Dalimilova kronika známa především jako první česky psaná kronika, fragment, který zde vystavujeme, pochází z její latinské verze. V rámci výstavy k devítisetletému výročí od smrti kronikáře Kosmy vystavujeme jako exponát měsíce ukázku tzv. pařížského zlomku Dalimilovy kroniky. Dalimil byl totiž na počátku druhého desetiletí 14. století prvním z autorů, který se po téměř dvou stech letech jako první po Kosmovi pokusil opět komplexně uchopit a zpracovat látku českých dějin, a to včetně nejstaršího období. Osobu kronikáře staročeské veršované kroniky, nejstarší česky psané kroniky vůbec, nelze na základě současné znalosti dochovaných pramenů určit; víme o něm, že vynikal mimořádným vzděláním, byl dobře obeznámený s prostředím i politickou situací a také s prostředím a myšlením české šlechty, jejíž roli pro české dějiny ve svém textu vyzdvihuje. Známy jsou rovněž jeho výpady proti Němcům a nacionální pročeské pojetí. Dalimilova kronika tak zdaleka není jen doplněním staršího Kosmova textu, ale představuje zcela novou koncepci výkladu.

Před objevem a zakoupením bohatě iluminovaného pařížského zlomku v roce 2005, jehož uměleckou kopii zde vystavujeme, jsme znali pouze dobový německý překlad staročeského veršovaného textu. Existence latinského překladu byla tedy velkým překvapením, protože text kroniky byl určen především těm společenským vrstvám (šlechta, měšťané), jejichž příslušníci latinsky neuměli. Na základě tohoto faktu, jakož i díky závěrům z kodikologické a především uměleckohistorických analýz relativně drobného rukopisu, se jako přesvědčivá ukazuje teorie, že rukopis byl zhotoven pro mladého budoucího panovníka Karla IV., který jej dostal darem při svém italském tažení v první polovině 30. let 14. století.

Rukopis si lze prohlédnout v digitální podobě zde >>