Rukopis významného karpatského pravoslavného jáhna (ďaka) Ivana Juhasevyče (c. 1741–1814) obsahuje 271 píseň (+3 dopsané na začátku a na konci).

pro veřejnostvýstava

Ivan Juhasevyč (c. 1741–1814): [Spivanyk]
Nevycke (Zakarpatská obl., Ukrajina); 1798, 2 nečíslované listy, 1–27 listů, 1 nečíslovaný list, 28–102, 104–199 listů, 1 nečíslovaný list
Signatura: Rd 067830 / T 000259
fol. 16r: první dvě sloky vánoční písně Час радости, веселости (Čas radosti, veselosti)

Rukopis významného karpatského pravoslavného jáhna (ďaka) Ivana Juhasevyče (c. 1741–1814) obsahuje 271 píseň (+3 dopsané na začátku a na konci). 22 písní doprovází pětilinková kyjevská notace s melodiemi (18 duchovních a 4 světské písně). Tzv. Spivanyk nebo Pisennyk z r. 1798 byl dlouhá léta považován za ztracený. R. 1946 sbírku stručně popsal slavista Ivan Paňkevyč ve vsi Uherský Žipov (dnes Nižný Žipov, okr. Trebišov, Slovensko) a závěry publikoval r. 1951 v Národopisném věstníku českoslovanském (Roč. XXXII, Č. 1–2, s. 73–87).

Specialisté považují daný rukopis za nejvýznamnější sbírku paraliturgických písní Ivana Juhasevyče, který ve své době patřil ke karpatské špičce přepisovačů a sestavovatelů zpěvníků a dalších duchovních textů. Mnohá svá díla také bohatě a zajímavě ilustroval. Je známo pět Juhasevyčových zpěvníků, z nichž v Národní knihovně ČR se nacházejí dva z let 1761–1763 a 1811 a v Národním muzeu zpěvník z r. 1812. Zpěvník z r. 1798 byl ve Slovanské knihovně objeven před Vánocemi r. 2024 knihovnicí Ritou Lyons Kindlerovou za přispění Valentyny Bočkovské, ředitelky kyjevského Muzea knihy a tisku. Jedná se o zaplnění mezery v jinak obsáhlém Juhasevyčově díle, především proto, že notace se běžně ve zpěvnících dané doby neuváděly.

Rukopis obsahuje kromě jiného i vánoční koledu Čas radosti, veselosti (ukr. Час радости, веселости, fol 16r–16v), která je v některých ukrajinských regionech (vč. diaspory) považována za „tradiční ukrajinskou koledu“. Jde ovšem o původně českou píseň, která vyšla poprvé tiskem v Cantus Catholici (Levoča, 1655, s. 48), prvním slovenském tištěném zpěvníku v lidovém jazyce, který schválila římskokatolická církev.

Je pravděpodobné, že Juhasevyč znal nejen vánoční píseň Čas radosti, veselosti, ale i další písně českého původu. Tuto konkrétní koledu začlenil již do svého prvního zpěvníku z let 1761–63, který vytvořil za svého pobytu ve své rodné vsi Príkra (1761 až 1795).

Dovolujeme si Vás srdečně pozvat na související přednášku v úterý 13. 1. 2025, konanou v rámci cyklu Z klementinských pokladů.