Bulharské oddělení (B)
Knihovna vlastní dosti bohatý fond, z něhož lze čerpat informace o bulharské kultuře od prvních vydání starých bulharských památek po nejnovější vydání a díla všech významných spisovatelů. Rozsáhlý je zejména soubor publikací vydaných Bulharskou akademií věd od jejího založení v roce 1910 až po nejnovější dobu. První bulharské knihy a časopisy vycházely mimo bulharské území, v Rusku, Rakousku, Rumunsku, Turecku a Německu, a byly tak velmi obtížně dostupné. Přesto knihovna takové tisky má, včetně první novobulharské tištěné knihy Kyriakodromion Sofronije Vračanského z roku 1806, dále např. Gorski pătnik G. S. Rakovského a jeho časopis Bălgarska starina nebo časopisy Znanie, Ljuboslovie, Bratski trud L. Karavelova, Čitalište aj. Opomenout nelze ani první vydání díla Drevnije i nynešnije bolgare (Moskva, 1829) i další práce ruského a zároveň bulharského historika Jurije Venelina, jenž se i přes svůj diletantský přístup k historii nesmírně zasloužil o probuzení zájmu o bulharskou národní minulost. Venelin měl zásadní vliv mj. i na předního představitele bulharského národního obrození Vasila Aprilova, jehož dílo Dennica novo-bolgarskago obrazovanija (Oděsa, 1841) i jeho Dopolnenije (Sankt Peterburg, 1842) ve sbírce rovněž najdeme.
Z významných představitelů bulharské historické vědy jsou zastoupeni četnými pracemi spolu s Marinem Drinovem Vasil Zlatarski, Gavril Kacarov, Bogdan Filov, Petăr Nikov, z jazykovědců Ljubomir Miletič, Stefan Mladenov, Benʼo Conev, Aleksandăr Teodorov-Balan, z literárních historiků a kritiků Bojan Penev, Ivan Šišmanov, Michail Arnaudov, Malčo Nikolov, Boris Jocov. Mezi literárními osobnostmi je nejrozsáhlejším komplexem knižních vydání zastoupen Ivan Vazov, dále pak Christo Botev, Ljuben Karavelov, Penčo Slavejkov, Zachari Stojanov, Pejo Javorov, Anton Strašimirov, Dora Gabe, Elisaveta Bagrjana, Georgi Karaslavov, Ljudmil Stojanov, Emilijan Stanev, Blaga Dimitrova a další.
