Národní knihovna České republiky

  • na webu
  • v katalogu
  • eds katalog
Nacházíte se zde: Úvod O knihovně Základní informace Z historie knihovny Pavel Josef Šafařík v Klementinu

Pavel Josef Šafařík v Klementinu

Dne 26. června 2021 si připomínáme 160. výročí úmrtí Pavla Josefa Šafaříka († 26. 6. 1861), velké osobnosti našeho národního obrození, vynikajícího znalce slovanského dávnověku, národopisu, slovanských literatur a jazyků a také ředitele klementinské knihovny.

P. J. Šafařík, se narodil v Kobeliarovu na Slovensku v rodině evangelického faráře. Po studiích v Kežmarku a v Jeně a po pobytu v Novém Sadu (1819—1833) strávil druhou polovinu svého života v Praze. Aby zabezpečil rodinu, pracoval zde zpočátku v redakcích časopisu Českého musea a časopisu Světozor, v roce 1841 nastoupil do Universitní knihovny (dnešní Národní knihovny ČR) jako kustod. Od roku 1848 stál v čele knihovny až do října 1860, kdy se místa ředitele vzdal z důvodu zhoršujícího se zdravotního stavu.

V Klementinu dnes Šafaříkovo působení připomínají dvě umělecká díla, pamětní deska a mramorová busta. Pamětní desku z roku 1925, jejímž autorem je Ladislav Šaloun, najdete na zdi u vstupu do klementinského areálu z Karlovy ulice.

 

Šafaříkova busta z carrarského mramoru je umístěna v 1. patře hlavní budovy. Jejím autorem je Vincenz Pilz, rakouský sochař původem z českého Varnsdorfu, činný ve Vídni. Vytvoření busty významného jazykovědce a dlouholetého ředitele knihovny zadalo rakouské Ministerstvo kultu a vyučování. Dobový tisk vyzdvihl skutečnost, že se Šafařík stal prvním slovanským učencem, kterému nechala rakouská vláda vytvořit sochu do veřejného prostoru.

Busta byla po dokončení vystavena nejprve v kanceláři ministra kultu a vyučování ve Vídni, pak v Rakouském muzeu, ze kterého se přesunula na výstavu Rakouského uměleckého spolku a pak již putovala na místo určení do Prahy, do budovy Universitní knihovny v Klementinu, kde byla umístěna v Barokním knihovním sále.

24.06.2021