Národní knihovna České republiky

  • na webu
  • v katalogu
  • eds katalog
Nacházíte se zde: Úvod O knihovně Základní informace Z historie knihovny Z historie Matematického muzea

Z historie Matematického muzea

V Klementinu kromě univerzity sídlila i astronomická observatoř. Byla tu však ještě jedna oficiální instituce, a to Matematické muzeum - ,"Museum Mathematicum Collegii Clementini". Vzniklo prakticky v téže době, kdy byla dokončena stavba věže, rovněž roku 1722. Spojení mezi oběma institucemi (observatoří a muzeem) pak bylo velmi těsné. Rok 1722 byl mimořádně důležitý. Tehdy byla založena i zvláštní řádová matematicko-astronomická studia.

Matematické muzeum bylo vlastně pro svou dobu typickým kabinetem kuriozit. Na rozdíl od dnešních muzeí mívaly tyto kabinety neopakovatelného génia loci stvořeného duší majitelů. Toto muzeum, první veřejné muzeum v Českých zemích a jedno z nejstarších v Evropě, dokonce starší než British Museum, mělo vzor v obdobných jezuitských sbírkách v Římě či v Kolíně nad Rýnem. Ačkoli bylo oficiálně založeno roku 1722, jakási zmínka o něm je už z roku 1638. Je to důkaz o tom, že se sbírky pochopitelně budovaly delší dobu.

Administrátory, správci muzea byli:
Kašpar Pflüger/Pflieger (1722-1730), Jan Klein (1732-1762), Jan Wendlinger (1767-1769), Mikuláš Krebs (1772) a František Zeno (1772-1773). Po zrušení jezuitského řádu se stal správcem muzea Josef Stepling. Během této doby se sbírka rozrůstala o nákupy a dary a o předměty vyráběné zručnými členy jezuitského řádu, stejně jako o exotické předměty, které přiváželi misionáři z ciziny (indiánské čapky z Ameriky a další etnografické předměty z Afriky či Asie).

Tématem muzea nebyla matematika v moderním pojetí
Podle seznamu všech položek obsahovalo muzeum optické, hydrostatické, aerostatické, magnetické a elektrické přístroje; přístroje a modely pro geometrii; astronomické, časoměrné a gnomonologické přístroje, glóby; zajímavé zahraniční ukázky z oboru botaniky, zoologie a zmíněné etnografie; herbarium, exotické drogy (léky), sbírku vycpaných ptáků původem z Čech, mnoho vzorků českých minerálů a rud s drahokamy a polodrahokamy, mechanické hračky, automaty, nejrůznější modely, velkou sbírku portrétů význačných mužů a žen a nějaké knihy. Obsahovala také dva sextanty Tychona Brahe. Ty byly v tzv. „Tychonově síni“, kde se uchovávaly i další relikvie či předměty spjaté s jeho osobou (menší přístroje Erasma Habermela). Seznam zhotovil Antonín Strnad 5. srpna 1781 a dosud existuje. Dějiny muzea popsal např. Otto Seydl roku 1951.

Zrušení muzea
Se zrušením jezuitského řádu v roce 1773 však započala zkáza muzea. Muzeum jako instituce bylo oficiálně zrušeno v roce 1785. Sbírka několikrát změnila místo a některé předměty převzaly jiné instituce. Avšak největší zkázu způsobil mnohem později Josef Georg Böhm. Böhm okamžitě poté, kdy byl v roce 1852 ustanoven 7. ředitelem Astronomické observatoře, prodal ve veřejné aukci přes sto předmětů jako „neužitečné" haraburdí. Finanční efekt tohoto činu (tohoto „úspěchu“) byl navíc velmi mizivý.

Co zbývá ze sbírky dnes?
Některé přístroje jsou stále v Klementinu, ve vlastnictví Národní knihovny. Můžeme zde uvést staré trauttmansdorfsté hodiny z roku 1596 a několikery hodiny Jana Kleina. Jeho již zmíněné geografické hodiny, koperníkovské, tychonské a další, nazývané „barokní chronometr".
V Barokním sále klementinské knihovny (stavba 1722, výzdoba 1727, architekt Kilián I. Dientzenhofer nebo Fr. M. Kaňka, freska Jan Hiebel) je umístěn též pěkný soubor glóbů. Dva velké glóby s průměrem 6 stop (2 m) zhotovil Kašpar Pflüger (*1665;+1730). Nebeský glóbus z roku 1724 byl vybaven mechanickým pohonem. Geografický glóbus má povrch připomínající mramor. Jeden nebeský a jeden geografický glóbus je dokonce od Benátčana františkána Vincenza Coronelliho, (* 15.8.1650;19.12.1718), dnes mezinárodně mimořádně uznávaného tvůrce.
Některé přístroje z Matematického muzea, jako sextanty Tychona Brahe a též Habermelovy přístroje, jsou v Národním technickém muzeu. Některé další přístroje jsou v zahraničních muzeích, ale bohužel, mnoho jiných se ztratilo.

(text převzat z publikace Z. Šímy Astronomie a Klementinum, Praha 2001)

01.04.2019