Národní knihovna České republiky

  • na webu
  • v katalogu
  • eds katalog
Nacházíte se zde: Úvod O knihovně Základní informace Vydané publikace Připravované publikace

Připravované publikace

Připravované publikace

Vážení přátelé,

představujeme vám tituly, které připravujeme k vydání v letech 2015–2016. V případě vašeho zájmu o některou z publikací kontaktujte, prosím, vydavatelské oddělení NK:

Národní knihovna ČR, Hostivař – CDH
Vydavatelské oddělení
Sodomkova 2/1146
102 00 Praha 10
tel.: 221 663 451
e-mail: Renata.Fialova@nkp.cz
vydavatelstvi@nkp.cz

Národní knihovna ČR si vyhrazuje právo na případné změny.

 

I. Odborné texty z oblasti knihovnictví, informační vědy a knižní kultury

a) sborníky, příručky, studie, bibliografie, propagační materiály

Soupis středověkých latinských rukopisů Národní knihovny ČR – doplňky ke katalogu Josefa Truhláře
Jindřich Marek – Michal Dragoun

Vydání katalogu upozorňuje na cenné přírůstky do fondu středověkých rukopisů, neboť rukopisný fond Národní knihovny zahrnuje vedle starého fondu, který byl popsán v katalozích vydaných na začátku 20. století (1905, 1906), také řadu přírůstků, z nichž mnohé byly popsány v katalozích M. Svobodové (1996 a 2012) a A. Richterové (2007). K základnímu fondu latinských rukopisů, který je uložen v signaturových odděleních I až XV, však přibylo celkem 75 středověkých rukopisů, mezi nimiž je mimo jiné i zlomek Dalimilovy kroniky či Riechenthalova kronika Kostnického koncilu, další rukopisy obsahují například cenné texty z husitské doby. Publikace, jež si klade za cíl zprostředkovat současný stav poznání těchto přírůstků, je určena odborné veřejnosti.

Josef Truhlář. O klementinské knihovně a jejích rukopisech
Výbor z díla J. Truhláře sestavili Jindřich Marek a Renata Modráková

Vynikající literární historik, editor a kustod c. k. Veřejné a universitní knihovny Josef Truhlář (1840–1914) se jako přední odborník a učenec trvale zapsal do dějin české literatury i kodikologie svými pracemi o českém humanismu, stejně jako nálezovými zprávami o českých a latinských literárních památkách a jejich edicemi. Vedle toho v pozdějších letech významně zasáhl do sporu o podvržené Rukopisy na straně jejich odpůrců. Mnoho statí o rukopisech publikoval Truhlář v souvislosti se zpracováním rukopisného fondu dnešní Národní knihovny, jež vyústilo ve vydání jeho monumentálních katalogů latinských a českých rukopisů v letech 1905 a 1906. Tento výbor z díla Josefa Truhláře prezentuje především jeho stati o rukopisech a dějinách klementinské knihovny, jež sice byly publikovány rozptýleně v časopisech, tvoří ale jednolitý celek hodný publikování po více než 100 letech, a přináší biografický medailon Josefa Truhláře a bibliografii všech jeho publikovaných prací. Přetištěné stati o rukopisech jsou opatřeny komentářem a doplněny o nové poznatky. Mohou se stát východiskem pro nové zpracování základního fondu klementinských rukopisů, který po Truhlářovi jako celek nebyl zpracováván, ač by si to s ohledem na dlouhou dobu od publikování katalogů zasloužil.

Tištěné úřední jednolisty jagellonského státu
Kamil Boldan

Publikace se věnuje vůbec nejstarším jednolistovým tiskům úředního a poloúředního charakteru vydaným na našem území do roku 1526. Obsahuje i jednolisty bohemikálního obsahu objednané v zahraničních tiskárnách. Jsou mezi nimi i nově objevené a v odborné literatuře dosud nepublikované unikáty. Úvodní studie mapuje mediální proměny, které přinesl objev knihtisku, i spektrum využití jednolistů v Evropě ve druhé polovině 15. a počátkem 16. století. Každé z osmi tiskáren, které úřední jednolisty vydávaly, je věnována samostatná kapitola. Rekonstruuje okolnosti vzniku jednotlivých tisků a přibližuje, jaký plnily účel a jak zefektivnily byrokratickou praxi. Na počátku každé kapitoly jsou vždy stručné bibliografické popisy dochovaných jednolistů s odkazy na odbornou literaturu. Publikace přináší celostránkové reprodukce všech 25 známých jednolistů, jejichž často unikátní výtisky jsou dnes roztroušené po mnoha světových institucích, a upozorňuje tak na skutečnost, že česká knihověda zatím jen málo využila možnosti, které nabízí atraktivní výzkum jednolistových tisků a jejich mediálního využití.

Václav Koranda mladší a proměny komunikace v jagellonském věku
Jindřich Marek

Autor si za téma výzkumu vybral poslední století středověku, jež přineslo mnoho inovací, na něž navázala moderní doba. Všímá si proměny komunikačních strategií v tomto období, ať už jde o obsah a formu písemné komunikace, nebo o její média (rukopisná a tištěná produkce). Důraz klade na poděbradské a jagellonské období českých dějin a na texty, které v rámci polemiky vymezovaly obzory aktérů či ideologizovaly skutečnost. Pro analýzu komunikačních strategií si zvolil osobu mistra pražské univerzity a správce utrakvistického duchovenstva Václava Korandy mladšího (1422/1424–1519) s ohledem na skutečnost, že tento politik a vedoucí představitel českých kališníků byl z hlediska dějin knižní kultury významný hned několikrát: zanechal po sobě rozsáhlou knihovnu složenou zejména z rukopisů a z inkunábulí; vedl písemné polemiky s katolickými odpůrci; zachovaly se též písemnosti utrakvistické konzistoře, jejíž agendu svého času vedl; zanechal po sobě několik rukopisných příručních knih (tzv. manuálníků) a v neposlední řadě se podílel na inkunábulovém vydání důležitého sborníku utrakvistických textů v roce 1493. Jeho podíl na některých redakcích Starých letopisů českých sice není spolehlivě prokázán, ale jeho významné ovlivňování dobového historiografického diskursu lze předpokládat. Osoby, jež vstoupily do kontaktu s Korandou, ať už byly na jeho straně, nebo mu odporovaly, představují vhodný subjekt pro zkoumání proměn komunikace.

Tisky 16. století czerninských knihoven ve fondu pražské lobkowiczké knihovny v Národní knihovně ČR
Zuzana Adamaitis – Tereza Paličková

Publikace představuje jeden z výstupů projektu institucionálního výzkumu, který probíhá v Národní knihovně s cílem zpracovat fond pražské lobkowiczké knihovny. Autorky se v jeho rámci zaměřily na rekonstrukci czerninské knihovny, tedy na identifikaci a podchycení knih czerninské provenience ve fondu pražské lobkowiczké knihovny, jejímž pracovním výstupem je soupis signatur dochovaných knih a v souladu s chronologickou koncepcí zpracování proběhla katalogizace tisků 16. století. Dochovaná czerninská knižní sbírka, od roku 1780 součást pražské knihovny hořínsko-mělnické sekundogenitury rodu Lobkowiczů, byla roku 1928 vykoupena československým státem a od té doby se nachází ve fondu Národní knihovny ČR. Prakticky celou tehdejší czerninskou knihovnu získal již zakladatel pražské lobkowiczké knihovny August Antonín Josef z Lobkowicz, který k menším knižním celkům, jež byly součástí věna jeho manželky Marie Ludmily rozené Czerninové z Chudenic, zakoupil po smrti Prokopa Vojtěcha Czernina z Chudenic (1726–1777) i jindřichohradeckou a pražskou knihovnu. Zejména majorátní knihovna umístěná v pražském paláci na Hradčanech, jejíž základ tvořila knižní sbírka uměnímilovného Františka Josefa Czernina (1697–1733), patřila přitom ve své době k největším a nejcennějším šlechtickým knihovnám v českých zemích; odhaduje se, že do lobkowiczké knihovny z ní tehdy přešlo přes 5 000 svazků tisků a 200 rukopisů. Monografické zpracování czerninské knižní sbírky představuje desideratum výzkumu dějin knižní kultury na našem území.

Lobkowiczká mapová sbírka
Jan Sobotka

Publikace je jedním z výstupů projektu „Výzkum knižní kultury raně novověkých Čech (Rekonstrukce lobkowiczské sbírky map z pražské lobkowizské knihovny se zaměřením na identifikaci listů a svazků této provenience)“. Lobkowiczká mapová sbírka, jež je spolu s pražskou lobkowiczkou knihovnou součástí fondu Národní knihovny ČR, v současnosti sestává z asi 1 900 mapových listů a 32 svazků atlasů z let 1579–1880. Dosud byla v literatuře zmiňována jen zcela okrajově, k dílčí problematice sbírky byl připraven pouze jeden článek pro odborný sborník (2015). Publikace má za cíl podat širší zprávu o sbírce a její novější historii, a především prezentovat nejzajímavější díla v ní uložená, zejména s ohledem na jejich vztah k aktivitám a zájmům příslušníků hořínsko-mělnické větve rodu. Vzhledem k obrazovému charakteru je publikace určena i širší, nejen výhradně odborné veřejnosti.

Knihy znovu nalezené
Marcela Strouhalová

Publikace se zaměřuje na výzkum praxe konfiskací knih v období mezi lety 1945–1950 se zřetelem na výskyt těchto dokumentů ve fondech Národní knihovny ČR. Doplňuje ji edice nejvýznamnějších dokumentů souvisejících s konfiskacemi.

Tematický katalog P. Augustina Schenkirže
Jiří Mikuláš

Katalog díla P. A. Šenkýře, českého skladatele a varhaníka druhé poloviny 18. století, obsahuje kromě soupisu jeho děl, opatřeného incipity skladeb, i monografii o jeho životě a díle. Uvádí řadu unikátních a dosud neznámých faktů zjištěných z pečlivého studia nově objevených pramenů z českých kostelních kůrů (Litomyšl, Teplice, ale také z rakouských klášterů). Studiem Souborného hudebního katalogu NK ČR a katalogu RISM se podařilo určit dataci děl a identifikovat i řadu autografů. Katalog vychází v ediční řadě Varia de musica.

Moteta o M. Janu Husovi
Martin Horyna

Publikace představuje významný příspěvek k Husovu roku 2015. Jde o tři osmihlasá moteta o M. J. Husovi z konce 16. století podle rukopisu Národní knihovny ČR Se 1337. Notovou edici připravenou k interpretačním účelům doprovází stručná studie o husovské tematice v hudbě z konce 16. století. Vydání je zařazeno do edice Fontes musicae.

Tři mše z rukopisu 59 R 5117
Martin Horyna

Z rukopisu 59 R 5117, sborníku jednohlasých a vícehlasých skladeb z první poloviny 16. století, byla již v řadě Fontes musicae vydána Missa Presulem ephebeatum od Heinricha Isaaca. Kritická edice je pokračováním vydání ojedinělých pramenů hudby 16. století, které sborník obsahuje. Vydání je určeno pro interpretační praxi i badatelskému využití.

Tematický katalog hudební sbírky kláštera v Želivě
Pavla Semerádová – Eliška Bastlová

Další svazek z řady katalogů vydávaných v ediční řadě Národní knihovny ČR Catalogus Artis Musicae in Bohemia et Moravia Cultae představuje soupis jedinečných hudebních památek uložených v hudební sbírce kláštera premonstrátů v Želivě, který byl připraven za pomoci informačního aparátu Souborného katalogu budovaného v NK ČR a databáze RISM. Katalog, který je opatřen cizojazyčnou předmluvou, uvádějící historii vzniku sbírky, ediční zprávou a rejstříky, je určen nejen badatelům, ale i interpretačním umělcům při volbě nového repertoáru, k poznání regionálních hudebních sbírek a jako základní příručková literatura hudebních knihoven celého světa.

Historie a současnost hudebního oddělení Národní knihovny
Hana Borková – Julius Hůlek – Zuzana Petrášková

Publikace mapuje historii činnosti hudebního oddělení od jeho založení v roce 1923 až do dnešních dnů. Podává rovněž přehled uchovávaných materiálů, popisuje jejich doplňování, zpracování a zpřístupňování. Přibližuje význam oddělení pro hudební knihovnictví v České republice a jeho metodickou a odbornou ediční činnost, práci na ústředním soupisu historických hudebních pramenů nejen na území ČR (Souborný hudební katalog), ale i v zahraničí, kde se podílí na koordinaci Mezinárodního soupisu hudebních pramenů (RISM). Publikace je určena pro návštěvníky hudebního oddělení NK ČR, dále pro knihovny nejen v ČR, ale i v zahraničí.

Dílo Karla IV. A jeho doba
Zdeněk Uhlíř

Publikace k 700. výročí narození českého krále a římského císaře Karla IV. vyjde jako doprovodný tisk k výstavě konané v Národní knihovně v dubnu a květnu 2016.

b) periodika

Knihovna
1/2015, 2/2015; 1/2016, 2/2016
Recenzovaný časopis sborníkového typu obsahující odborné statě a další materiály s aktuální knihovnicko-informační tematikou určený knihovnám, informačním pracovištím a širší odborné veřejnosti. Vychází 2x ročně.

Knihovna plus
1/2015, 2/2015; 1/2016, 2/2016
Elektronický časopis sborníkového typu vycházející 2x ročně.

O. K. – Ohlášené knihy
Roč. 23, č. 1–24 (2015); roč. 24, č. 1–24 (2016)
Elektronické periodikum přinášející přehled o knihách ohlášených Národní agentuře ISBN v ČR, Národní agentuře ISMN v ČR a Agentuře CIP. Jedná se o expresní informace určené knihovnám, nakladatelům, knihkupcům a distributorům.

Přírůstky odborné literatury ve fondu Slovanské knihovny
Roč. 25 (41), č. 1–4 (2015); roč. 26 (42), č. 1–4 (2016)
Elektronický čtvrtletník, který informuje o nových titulech ve fondu Slovanské knihovny. Knihy jsou tříděny tematicky podle Mezinárodního desetinného třídění.

II. Publikace Slovanské knihovny

Knihovna jako osud. Slovanská knihovna a lidé kolem ní
Jiří Vacek

Vzpomínková kniha dlouholetého pracovníka Slovanské knihovny, v letech 1978–1992 jejího ředitele PhDr. Jiřího Vacka. Text knihy v sobě kombinuje několik okruhů – dějiny Slovanské knihovny (zejména po roce 1945); osobní vzpomínky Jiřího Vacka; obecně též osudy české a světové slavistiky ve druhé polovině 20. století. Ačkoli je kniha určena spíše užšímu okruhu čtenářů – slavistům, pracovníkům českých knihoven, uživatelům Slovanské knihovny – jde o hlubokou a materiálově bohatou sondu do dějin Slovanské knihovny, která je psána čtivou a poutavou formou. J. Vacek ve svém textu reflektuje jednak etapy vývoje Slovanské knihovny a trendy jejího rozvoje, vzpomíná na pracovníky, kteří Slovanskou knihovnou prošli v průběhu celé její existence a mezi nimiž byla řada mezinárodně uznávaných odborníků, ale bohatě dokumentuje také pestrou paletu uživatelů knihovny, mezi nimiž byla řada osobností světového věhlasu. Obšírněji se věnuje specifickým tématům spojeným s historií Slovanské knihovny (ruská a ukrajinská emigrace, Puškin a Slovanská knihovna, mezinárodní sjezdy slavistů, historické sbírky – Smirdin, Rešetar). Jde o jedinečnou možnost zachytit a čtivým způsobem připomenout historii Slovanské knihovny a lidí, kteří s ní byli spojeni (zejména pak po roce 1964, kdy J. Vacek začal v knihovně pracovně působit). Knihu doprovází obrazová černobílá příloha, součástí je i jmenný rejstřík.

Dmitrij Alexandrovič Prigov – Můj milý, jdeš-li v létě Ruskem
Tomáš Glanc (ed.)

Kniha poprvé představuje českému čtenáři tvorbu a osobnost Dmitrije A. Prigova (1940–2007), přední postavy moderní ruské literatury činné před rozpadem SSSR v disentu, představitele uměleckého konceptualismu a jednoho z umělců, kteří zásadně ovlivnili směřování postsovětské ruské literatury. Obsahuje překlady jeho textů (deset překladatelů předloží českému čtenáři zásadní části Prigovova díla), několik odborných statí (autorů Sabine Hänsgen, Hany Kosákové, Aleny Machoninové, Tomáše Glance), přiblíží životní osudy a přinese literárněvědný rozbor Prigovovy tvorby. Nechybí ani ukázky Prigovových výtvarných prací v příloze. Na závěr je připojen biografický přehled života D. Prigova a základní bibliografie jeho prací.

Ukrajina mimo Ukrajinu: Slovník uměleckého a kulturního života ukrajinské emigrace v Československu mezi světovými válkami
Oksana Pelenska

Encyklopedická příručka mapující klíčové body uměleckého a kulturního života ukrajinské emigrace v meziválečném Československu, které umožnilo dokončit vzdělání a nalézt uplatnění celé řadě Ukrajinců, kteří uprchli ze vznikajícího SSSR, a buď se trvale usídlili v ČSR, nebo po ukončení studia našli své působiště v dalších zemích světa. Byla mezi nimi celá řada vynikajících umělců (malířů, grafiků, spisovatelů, herců), kteří se později prosadili ve světě. Kniha obsahuje asi 500 encyklopedických hesel osob, institucí (škol, vydavatelství, uměleckých organizací a spolků) a významných událostí. Představuje výsledek dlouholeté systematické práce autorky – historičky umění. Kniha je připravena v ukrajinštině, součástí hesel jsou obrazové přílohy (fotografie osob, kopie obálek knih, uměleckých prací). Každé heslo obsahuje seznam pramenů a literatury ve zkrácené podobě, na konci knihy je kompletní seznam pramenů a literatury.

„Zákon o odporu rozpadu“: Zvláštnosti prózy a poezie Varlama Šalamova a jejich vnímání na počátku 21. století
Lukáš Babka – Jan Machonin (eds.)

Sborník příspěvků ze stejnojmenné konference věnované životu a dílu ruského spisovatele a básníka, dlouholetého vězně sovětských pracovních táborů Varlama Šalamova, která se uskutečnila v září 2013 v Praze (hlavním pořadatelem byla Slovanská knihovna). Příspěvky jsou publikovány v ruštině, resumé v češtině a angličtině. Součástí knihy je jmenný rejstřík a obsáhlejší úvodní stať editorů.

Ve znamení katalogů a materiálů k… (část 1 – Vladimír Nikolajevič Tukalevskij)
Marija Magidová

První svazek odborné, v ruštině psané knihy, je věnován dějinám založení Ruské knihovny Ministerstva zahraničních věcí ČSR (1924), předchůdkyně Slovanské knihovny v Praze. „Dějinami knihovny“ se v tomto případě míní životopis jejího zakladatele V. N. Tukalevského a dějiny jeho soukromé knihovny, jež se stala základem pražské sbírky Slovanské knihovny. Dějiny knihovny jsou zde zkoumány v souvislosti s následujícími jevy a fakty, které ovlivnily její koncepci a složení: univerzitní kultura v Rusku na přelomu 19. a 20. století; osobní kontakty Tukalevského v akademické sféře (V. V. Sipovskij, V. I. Srezněvskij, B. M. Ejchenbaum, A. L. Bem); jeho spolupráce na dobových publikačních projektech v oblasti dějin kultury (věnovaných M. V. Lomonosovovi, zednářství N. I. Novikova a J. G. Schwarze, L. N. Tolstému); jeho působení ve specializovaných periodikách kriticky-bibliografického („Kniha“) a družstevního („Věstník drobného úvěru“) zaměření, stejně jako účast ve veřejném hnutí spojeném se vznikem alternativních struktur v oblasti osvěty a vzdělání (především struktury Národních univerzit, jež se stala předobrazem Ruské národní univerzity v Praze).

22.09.2015