Národní knihovna České republiky

  • na webu
  • v katalogu
  • eds katalog
Nacházíte se zde: Úvod O knihovně Základní informace Klementinská NEJ Druhá nejmenší rukopisná staročeská bible

Druhá nejmenší rukopisná staročeská bible

Takzvaná Mlynářčina nebo též Táborská bible vznikla po polovině 15. století a obsahuje znění druhé redakce staročeského překladu bible. O prvních majitelích a okolnostech vzniku rukopisu nic nevíme, zachycujeme jej až v roce 1591, kdy byl zapsán do katalogu knihovny jezuitské koleje v Českém Krumlově. V následujícím století došel historik Bohuslav Balbín k závěru, že bibli napsala jakási mlynářka a tuto představu převzaly i další generace badatelů; Josef Dobrovský dokonce upřesnil, že šlo o táborskou mlynářku z bechyňského kraje. Dnes předpokládáme, že bohatě iluminovaná pergamenová bible, kterou psali dva zkušení písaři, vznikla zřejmě na zakázku v neznámé písařské a iluminátorské dílně, přičemž její příruční formát dává tušit, že měla svému majiteli sloužit na cestách. Po takzvané Moskevské bibli jde totiž o druhou nejmenší rukopisnou českou bibli (22 x 14,5 cm), čehož písaři dosáhli užitím diakritického pravopisu a četných zkratek. Přesto se nemusíme představy o učené mlynářce zcela vzdávat, Balbín totiž své tvrzení opíral o starší tradici, konkrétně o zápis krumlovského knihovníka na přídeští knihy, který byl ztracen při pozdější převazbě, ale dochoval se nám v mladším opise. Zprávu, že bible byla napsána před mnoha lety kterousi mlynářkou, což dosvědčují věrohodné osoby, lze pravděpodobně vyložit v tom smyslu, že ona mlynářka byla majitelkou (a jistě i čtenářkou) bible.


mlynarcina-bible.jpg

Mlynářčina (Táborská) bible, ukázka vazby.
Fond NK ČR. Foto: Ivan Král

26.09.2012