Národní knihovna České republiky

  • na webu
  • v katalogu
  • eds katalog
Nacházíte se zde: Úvod O knihovně Základní informace Klementinská NEJ Astronomická věž v Klementinu a slavné časové znamení

Astronomická věž v Klementinu a slavné časové znamení

Jednou z dominant bývalé jezuitské koleje je Astronomická věž, situovaná v centru klementinských nádvoří, dokončená v r. 1722. Jméno jejího stavitele bohužel přesně neznáme, mohl to být František Maxmilián Kaňka nebo Kilián Ignác Dientzenhofer, na díle se snad podílel Anselmo Luragho, představitel slavné rodiny vlašských stavitelů. Idea výstavby věže je spojována s Františkem Retzem, rektorem zdejší univerzity a posléze dokonce generálem jezuitského řádu. Po řadě let, během nichž sloužila jako věž vyhlídková, byla  zásluhou Josefa Steplinga, ředitele matematických studií a observatoře (1752 – 81), osazena astronomickými přístroji a začínají se v ní konat astronomická a meteorologická měření.

Na zastaralost a nepraktičnost takového způsobu udávání přesného poledního času si stěžovali lidé, kteří se srocovali na dohled věže, aby si nastavili čas na svých kapesních hodinkách, i do nich vrážející kolemjdoucí. Svědčí o tom článek zveřejněný v Národních listech 6. května 1885. Na hlučné polední znamení si však museli ještě několik let počkat.

Od roku 1891, v rámci světové Jubilejní výstavy v Praze, byl k polednímu znamení přidán ještě výstřel z děla na baště č. XIX městského opevnění (na Mariánských hradbách, pak také na Opyši). Polední výstřel byl několikrát zrušen (např. v době vojenského napětí na počátku první světové války, a to od 26. července 1914, a zůstalo pouze při mávání praporem), naposledy byl nakrátko obnoven v roce 1919. Z hvězdárny bylo vysláno také jedno půlnoční znamení, a to při změně letopočtu ze Silvestra 1899 na Nový rok 1900, i toto znamení doprovázel výstřel z děla.

Vzhledem k tomu, že přesný čas z Klementina byl od roku 1925 vysílán rozhlasem, polední znamení praporem ztrácelo na významu a bylo 31. ledna 1928 zastaveno. Po pražském poledním znamení zbylo několik fotografií, osmerkový sešitek s denními záznamy o provedeném znamení, záznam o praporech v inventáři hvězdárny z  roku 1844 (oba dokumenty jsou v Archivu AV ČR, ve fondu "Státní hvězdárna"), dokumentární filmový snímek z roku asi 1928 a zázrakem zachované okno, hák na ochozu a skoba pro kladku.


Letem světem 23. února 1928, s. 2. Zdroj: kramerius.nkp.cz

V roce 1928 věnoval Josef Jan Frič (do stejné rodiny Fričů patřil známý cestovatel J. V. Frič a prvorepublikový režisér Mac Frič) státu z vlastních prostředků vybudovanou moderní observatoř a astronomická pozorování se přesunula z Klementina do Ondřejova. Německá okupace ukončila definitivně veškerá klementinská bádání.



Astronomická věž.
Foto: Ivan Král

20.07.2022