Ukrajinské oddělení (U)
V ukrajinském oddělení se nachází řada vzácných tisků z 16.–18. století. Jsou tu rovněž první vydání ukrajinských autorů z druhé třetiny 19. století, např. Amvrosije Metlynsʼkého, Levka Borovykovského či Pantelejmona Kuliše. Cenné jsou literární almanachy, mezi nimi Južnyj russkij sbornik Amvrosija Metlynského (1848, přívazek 1; přívazek 2; přívazek 3), Malorusskij literaturnyj sbornik od Danyla Mordovceva (1859), Kulišova Chata (1860). Následují učebnice ukrajinského jazyka, mezi nimi první ukrajinská mluvnice Grammatika malorossijskago narěčija Oleksije Pavlovského z roku 1818, sborníky ukrajinské lidové slovesnosti, historické, zeměpisné a historicko-ekonomické monografie.
K nejvíce rozvinutým vědním oborům patřil ukrajinský národopis, který je zároveň propojen s dalšími vědními disciplínami, zejména s historií, filologií a literární historií. I z tohoto hlediska je ukrajinský fond zvláště bohatý, včetně sbírek ukrajinských lidových písní. Hojně jsou zastoupeny prameny k ukrajinským dějinám, zejména jde o spisy Aleksandra I. Rigeľmana, Dmitrije N. Bantyše-Kamenského, Nikolaje I. Kostomarova, Denise Zubrického, Mychajla Drahomanova, Mychajla Hruševského aj.
Literární historik zde najde dostatek edic z druhé poloviny 19. a počátku 20. století (nejrozsáhleji je zastoupen Ivan Franko), bohatou sbírku Ševčenkian (knihovna vlastní například první necenzurované vydání Ševčenkova Kobzara vydané roku 1876 v Praze – Kobzar: z dodatkom spomynok pro Ševčenka Kostomarova i Mykešyna; Kobzar: z dodatkom Spomynok pro Ševčenka pysateliv Turgeneva i Polonskoho), takřka kompletní soubory literárních a populárně vědeckých časopisů, ukrajinské časopisy a sborníky z meziválečného období. Shromážděna je zde převážná část vědeckých edic, které za sovětské éry uveřejnila Ukrajinská akademie věd i jiné instituce.
Bohaté jsou fondy ukrajinské emigrace, představené jak díly vědeckými a publicistickými, tak beletrií, a to nejen ve vydáních z doby meziválečné, ale i po roce 1945.
Rozsáhlé jsou novinové sbírky – z období před první světovou válkou pocházejí převážně tiskové orgány vydávané v centrech ukrajinského života (Kyjev, Lvov, Charkov), tisk frakcí ruské státní dumy v Petrohradě a tiskové orgány z USA, Kanady a Jižní Ameriky. Z období první světové války jsou k dispozici noviny z Vídně, USA a Kanady, z období ukrajinské státnosti 1917–1920 disponuje knihovna více než stovkou titulů novin jak z ukrajinského území, tak i ze zahraničí, zejména z Ameriky. Početné jsou rovněž novinové fondy dvacátých a třicátých let, mj. jde o tisk ze sovětské Ukrajiny, tiskové orgány ukrajinských zemí vně sovětských hranic (Halič, Bukovina, Podkarpatská Rus) a tisk ukrajinské emigrace v Rakousku, Německu, Francii, Československu, Číně, Kanadě, USA, Brazílii a Argentině. Bohatá je sbírka časopisů ukrajinské emigrace, zejména literárněpublicistických, humoristických a satirických, školních a studentských, pozoruhodnou kapitolu pak představují časopisy vydávané ukrajinskými vojáky v zajateckých a internačních táborech za první světové války a po jejím skončení.
