Národní knihovna České republiky

  • na webu
  • v katalogu
  • eds katalog
Nacházíte se zde: Úvod Slovanská knihovna Základní informace Knihovní fond Rukopisy ve sbírce Slovanské knihovny

Rukopisy ve sbírce Slovanské knihovny

Svitok čestnyj i presvjatějšij... (poslední čtvrtina 17. století)

Ve fondu Slovanské knihovny se nachází několik set historických rukopisných dokumentů. Nejstarším z nich je list pocházející z neznámého rukopisu tetraevangelia, který obsahuje synoptické tabulky 6-9 k evangeliím a byl napsán byzantskou řečtinou nejpozději na přelomu 11. a 12. století.

Nejstaršími dokumenty vztahujícími se přímo k profilu knihovny jsou dva dopisy pocházející z území dnešního Chorvatska: dopis stonského knížete vládě z 9. října 1438 a dopis guvernéra na Mletě-Melleda vládě z 26. února 1441. Oba jsou součástí tzv. Rešetarovy knihovny ragusian, která obsahuje mimo jiné 250 rukopisů vztahujících se k tematice Dubrovníku (většinou jde o rukopisné kopie děl jihoslovanských, italských aj. autorů od poloviny 16. do konce 19. století).

Největší měrou jsou ve Slovanské knihovně zastoupeny materiály z Ruska. Ze starých cyrilských rukopisů je nejvýznamnější sbírka 68 rukopisů ze 17.–19. století, kterou shromáždil v severním Rusku prof. Aleksandr Dmitrijevič Grigorʼjev, a soubor archivních dokumentů ze 17.–18. století z knihovny historika Vasilije Osipoviče Ključevského. Zmiňme např. Sbornik čtenij i skazanij o svjatych Jarengskich čudotvorcach Ioanne i Loggine od Sergije Šelonina (17. stol.), v jehož vazbě byly nalezeny rukopisné cyrilské fragmenty pocházející až ze 13. století.

Mezi nejstarší cyrilské rukopisy patří např. Aprakosní evangeliář (16. stol.), Triodʼ cvetnaja/ Pentekostarion (16. stol.), Triodʼ postnaja (16. stol.) či Čtveroevangelium z roku 1594. Velice vzácným rukopisem je Deník tažení vojevůdce A. S. Šeina k Azovu v roce 1697.

Pozoruhodným rukopisem ve sbírce Slovanské knihovny je takřka deset metrů dlouhý bohatě kolorovaný svitek Svitok čestnyj i presvjatějšij... z poslední čtvrtiny 17. století. Jeho obsahem je textové i obrazové objasnění základních věroučných postulátů starověrců a jejich polemika s reformou patriarchy Nikona.

Více o staroruských rukopisech zde.

Mezi vzácná bělorusika patří rukopisná kopie Apostolu Francyska Skaryny z přelomu 16. a 17. století, patrně z území Volyně.

Přehled cyrilských církevněslovanských rukopisů Slovanské knihovny byl publikován v katalogu: Z církevněslovanských rukopisů Národní knihovny v Praze a Slovanské knihovny / sestavil Josef Vašica. Praha, Národní knihovna v Praze 1995.

Z rukopisů polské provenience stojí za zmínku zejména pergamenové listy s privilegiemi královny Bony z roku 1554 nebo Regestr spissania dwora … Trokielskiego z roku 1581, v němž lze najít texty jak ve staré polštině, tak ve staré běloruštině.

Slovanská knihovna vlastní rovněž řadu rukopisných dokumentů novodobého charakteru. Torzovitě je zachována například korespondence slavných spisovatelů (P. J. Čaadajev, L. N. Tolstoj, F. M. Dostojevskij, A. M. Remizov a další) a mnoho dalších dokumentů zejména z 19. a počátku 20. století týkajících se slovanské kultury. Součástí knihovního fondu je však také několik rozsáhlejších literárních pozůstalostí, mezi nimiž lze vyzdvihnout korespondenci ukrajinské básnířky Lesji Ukrajinky či lužického historika a kulturního činitele Michała Hórnika. Poměrně bohaté je zastoupení ruské a ukrajinské meziválečné emigrace (části osobních pozůstalostí V. N. Tukalevského, P. N. Savického, A. V. Florovského, P. Fedenka, V. Modzalevského, I. Leontovyče, A. L. Bema, J. F. Šmurla, dokumenty řady ruských a ukrajinských emigrantských organizací). Inventární soupisy katalogizovaných sbírek jsou průběžně zpřístupňovány na internetu.

Lukáš Babka

23.10.2015
Dostupné tištěné katalogy