Národní knihovna České republiky

  • na webu
  • v katalogu
  • eds katalog
Nacházíte se zde: Úvod Slovanská knihovna Základní informace Historie SLK

Historie Slovanské knihovny

 

Knihovna byla založena roku 1924 ministerstvem zahraničí a nesla název "Ruská knihovna ministerstva zahraničních věcí". Její vznik lze dát do souvislosti s tzv. ruskou akcí československé vlády, kterou inicioval prezident T.G.Masaryk. Akce představovala na tehdejší dobu ve světě nevídanou pomoc emigraci z území Ruska. Byly zakládány školy,kulturní a vzdělávací instituce, spolky a další organizace, které zajišťovaly důstojné materiální a duchovní podmínky pro uprchlíky. Tím jim bylo také umožněno pokračovat ve studiích, odborné vědecké činnosti a ve výchově nastupující generace.

Místodržitelský letohrádek v Královské oboře – původní sídlo Slovanské knihovny
Interiér Slovanské knihovny v Místodržitelském letohrádku

V roce 1927 bylo rozhodnuto doplňovat literaturu i dalších slovanských národů a název knihovny byl změněn na "Slovanskou knihovnu ministerstva zahraničí", knihovna tedy i nadále zůstávala v majetku ministerstva. Tato skutečnost umožnila shromáždit velké knižní bohatství, knihy a časopisy byly nakupovány ve 12 zemích a byla také rozvinuta široká mezinárodní výměna. Z duplikátů byl založen výměnný fond a jeho první seznamy byly vydány tiskem.

O bohaté výměnné činnosti v 30. letech svědčí tato čísla: v roce 1928 byl udržován kontakt s 284 místy (vědeckými institucemi, vědci, knihovnami a vydavatelstvími) ve 150 městech 26 zemí. Rovněž největší roční přírůstky byly zaznamenány v letech 1925-1929, kdy nejvyšší přírůstek činil 50 tisíc a nejnižší 14 tisíc svazků. Díla technická, přírodovědecká a lékařská nebyla sbírána.Těžiště od počátku spočívalo v oborech historických a filologických.

Prostory v Letohrádku v Královské oboře přestaly zanedlouho vyhovovat rychle rostoucím fondům, a proto ministerstvo školství a národní osvěty nabídlo knihovně přístřeší v Klementinu. Slovanská knihovna se tam přestěhovala v roce 1929.

31. prosince 1938 skončilo řízení knihovny ministerstvem zahraničních věcí.

V únoru 1942 byla knihovna převedena pod německou správu a připojena k Zemské a univerzitní knihovně. Druhá světová válka představovala velice složité období také pro fungování knihovny, její vlastní knihovnická činnost však nebyla ochromena.

Vladimir Nikolajevič Tukalevskij – iniciátor založení knihovny a dlouholetý vedoucí ruských sbírek

Po válce, hlavně v první polovině 50. let, byl charakter knihovny značně narušen doplňováním sovětské literatury z neprofilových oborů. Od roku 1956 se knihovna postupně vracela ke svému původnímu poslání. V oblasti akvizice navázala na tématický plán doplňování, vypracovaný ještě dávno před 2. světovou válkou a na mezinárodní spolupráci zvláště v oblasti výměny publikací přerušenou poválečným obdobím.

V roce 1958 byla Slovanská knihovna začleněna jako autonomní odbor do struktur Státní (dnes Národní) knihovny. V této organizační pozici se nachází dodnes.

Od svého založení se knihovna věnovala bibliografické činnosti. V souladu se svou specializací se v této práci zaměřovala na vydávání slavistických bibliografií a bibliograficko-informačních příruček. Její činnost v této oblasti se výrazně prohloubila po roce 1973, kdy byla Mezinárodním komitétem slavistů pověřena funkcí vědecko-informačního a bibliografického ústředí pro oblast slavistiky. Současně se stala i garantem za činnost bibliografické komise při tomto komitétu.

Dr. Josef Strnadel – ředitel Slovanské knihovny v letech 1956-1978

Teprve společensko-politické změny v roce 1989 umožnily plnou obnovu odborné činnosti knihovny na poli světové slavistiky. Byly navázány zpřetrhané svazky se západními slavistickými pracovišti a Slovanská knihovna začala opět realizovat objektivní a v rámci možností všestranné doplňování svého fondu a jeho svobodného využívání.

Ex libris velkorysého mecenáše Slovanské knihovny, redaktora Prager Presse Antonína Stanislava Mágra

Lukáš Babka

08.11.2012