SKIP, Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR   

Zápis z jednání Kulatého stolu Modrého štítu konaného dne 23.11.1999 v Olomouci

Modrý štít

  1. Zahájení - dr. Součková a dr. Růžek informovali přítomné

    • o vzniku, organizaci, cílech a aktivitách mezinárodního komitétu Modrý štít
    • o ustavení a složení přípravného výboru českého komitétu Modrý šít (ČKMŠ), úkolech ČKMŠ a perspektivách jeho uplatnění v našich podmínkách, návrhu statutu a stanov, o možnostech financování ČKMŠ
    • seznámení s otázkami legislativy v oblasti ochrany národního kulturního dědictví.

  2. Byly předneseny dva podrobné příspěvky, které názorně objasnily problematiku katastrof. Dokumentovaly pohromy z posledních let a byly doprovázeny videozáznamem a fotomateriálem:

    1. Požár Chodského muzea v prostorách domažlického hradu v r. 1995, jehož příčina nebyla do dnešního dne objasněna. Destrukce byly způsobeny jednak žárem, sekundárně pak hasebními prostředky (promočení, chemické poškození). Další následné defekty vznikly v souvislosti s přemístěním do náhradních prostor. Vzniklou škodu na objektu (cca 30 mil. Kč) vzhledem k pojištění hradila Česká pojišťovna. Vyplacené náhrady, veřejná sbírka, mimořádná dotace MK ČR, grant a sponzorské dary v celkové výši více než 7,5 mil. Kč pokryly náklady na restaurování pouze 1/3 zachráněných sbírkových předmětů. Značná část sbírkového fondu byla pro poškození vyřazena.
      Vzhledem k umístění mimo ohnisko požáru nebyla zasažena evidence sbírek, která v době katastrofy nebyla duplicitně vedena. V současnosti disponuje Chodské muzeum evidencí elektronickou a papírovou. Při záchranných pracích během požáru i při likvidaci škod se projevila jak iniciativa a účast veřejnosti, tak i dalších, nejenom kulturních institucí (poskytnuté skladovací prostory, restaurátorské zásahy). Přispěly také organizace z BRD (hasiči s výsuvnou plošinou, muzea, zapůjčení odvlhčovačů,).
    2. Povodeň v r. 1997, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti. Zkušenosti ze záplav zdůraznily prevenci jako faktor omezující škody. Významnou úlohu plní také účinný systém pro informovanost a především včasné a správné vyvození záchranných opatření z jím poskytovaných faktů. Na rozdíl od požáru nebo havárie je postižená instituce při vodní katastrofě tohoto rozměru odkázána v první fázi pouze sama na sebe (zaplavené přístupové cesty, omezení komunikace, nedostupná technika, pracovní síly vázány společensky naléhavějšími úkoly, výpadek elektřiny, organizační chaos). Je lépe potenciálně ohrožené fondy preventivně evakuovat nebo alespoň přemístit do vyšších pater. Už při plánování sbírkového uložení je třeba zohlednit faktor povodňového rizika (vyloučit suterénní prostory, zvážit umístění cenných dokumentů a artefaktů v záplavových oblastech). Pro neziskové instituce působí obtížně řešitelné problémy i zničení vnitřního vybavení, zejména v depozitních prostorách.
      Listinné materiály se z podstatné části podařilo zamrazit, vysušování se dělo pomocí jakýchkoliv dostupných prostředků (zkušenosti rovněž z SVK Ostrava - poškozený patentový fond): domácí chladničky, žehlení, linka na vysoušení chmele, sušárna dříví. Protože vlivem tepla došlo ke snížení životnosti daného dokumentu (křehnutí papíru), je nutno tyto písemnosti převést na zástupné médium.
    3. Další podrobný příspěvek Muzea A.Komenského v Přerově nemohl z časových důvodů odeznít a byl shrnut do krátkého diskusního vystoupení. Přes veškerou snahu a pomoc dalších institucí (např. NK ČR) je z povodní zasaženého fondu v současné době zrestaurováno cca 50%.

  3. V následující rozsáhlé diskusi byly probírány jak zkušenosti z pohrom, tak možnosti nápravy škod a k tomu užívané technologie, ale také nevyřešené otázky současné kulturní politiky v oblasti ochrany národního kulturního dědictví. Diskusní příspěvky se nevyhnuly ani ožehavým tématům, na které se snažily najít racionální řešení (finanční aspekty, kompetence, vzájemná spolupráce, zákonodárství atd.). Jedním z nejpalčivějších problémů řady institucí je nedostatek finančních prostředků na základní pojištění sbírek. Účastníci se shodli v nutnosti investovat především do preventivních opatření. Výše investic je vzhledem k možných nenahraditelným škodám relativní. V této oblasti bylo navrhováno najít oporu pojišťoven, jak se již v zahraničí děje.
    Ze Státního ústředního archivu v Praze vzešel návrh na řešení nákupu drahých zařízení k nápravě škod formou sdružené investice - v této oblasti by český komitét Modrého štítu případně převzal funkci prostředníka.
    Z diskuse vyplynulo, že Modrý štít by mohl zastávat roli garanta, spojovatele v budování integrovaného a koordinačního záchranného systému (m.j. tvorby adresářů restaurátorů a jiných specialistů, organizací schopných nabídnout v krizové situaci pomoc, zapůjčit potřebné vybavení na likvidaci škod atd.).

  4. Byla podána informace o metodickém materiálu NK ČR, který shrnuje pokyny o prevenci a nápravě škod při katastrofách a haváriích, jako základu pro další opatření. Materiál byl zájemcům poskytnut na místě, případně je možno v NK ČR zažádat o jeho zaslání. Účastníci jednání Kulatého stolu Modrého štítu byli požádáni o spolupráci a o předání zkušeností jejich mateřské organizace s předcházením a likvidací živelných pohrom.

Zapsala: Fibichová, Vrbenská
23.11.1999


Zpět