BULLETIN
SKIP

2
2001

ZDENĚK VÁCLAV TOBOLKA (1874-1949)

Z. V. Tobolka všestranně a významným způsobem ovlivnil vývoj českého a československého knihovnictví. Patřil k těm, kteří vytušili potřeby doby, v níž žili. Svým vzděláním byl historik, na něhož silně zapůsobila tzv. Gollova historická škola. Značný vliv na něho měl také T. G. Masaryk. Záhy po ukončení univerzitního studia projevil zájem o politiku a politický život. Spolu s Masarykem se stal zakladatelem a prvním jednatelem České strany lidové (realistické). V r. 1906 vstoupil do Strany národně svobodomyslné, která se posléze na konci první světové války přejmenovala na Stranu národně demokratickou. V l. 1911-1918 působil jako poslanec za tuto stranu ve Vídeňské Říšské radě. V posledním roce první světové války se stal místopředsedou Českého svazu. Od r. 1920 byl členem Čs. sociálně demokratické strany dělnické.

Účast v politickém dění odvedla Tobolku od jeho prvotního historického zájmu o pobělohorskou dobu a posílila u něho zájem o české dějiny od r. 1848. O tomto období pak napsal řadu historických prací. ¹⁾

V l. 1897-1918 působil Tobolka jako knihovník pražské C.k. Veřejné a univerzitní knihovny, dnešní Národní knihovny České republiky.

Prvním velkým činem 26letého Tobolky v oboru knihovnictví bylo vydávání prvního samostatného českého knihovnického časopisu pod názvem "České knihovnictví". Časopis začal vycházet 1. října 1900, ale po vydání sedmi čísel jeho vydávání v r. 1901 definitivně skončilo.²⁾

V l. 1903-1914 Tobolka zpracoval a v České akademii vydal českou národní bibliografii za léta 1902-1911 a v r. 1910 "Soupis českých prvotisků do r. 1500".

Po převratu v r. 1918 se Tobolka stal ředitelem knihovny Národního shromáždění. (V této funkci setrval od 1.1.1919 až do svého odchodu do výslužby 1.3.1939.) O dva roky později - v r. 1920 - se opět odhodlal k vydávání časopisu - tentokrát spolu s Josefem Volfem začal vydávat periodikum pod názvem "Knihy a čtenáři".

Významné jsou Tobolkovy zásluhy o odborné knihovnické vzdělání. Od r. 1920 se stal externím ředitelem nově založené Státní knihovnické školy v Praze. Tato jednoletá škola, podřízená Ministerstvu školství a národní osvěty, založená v r. 1920, nebyla vysokou školou. Podle dnešní terminologie by se spíše blížila pomaturitnímu nástavbovému studiu, i když se na ni přijímali také uchazeči bez maturity.

Po několika marných pokusech podnikaných od r. 1910 a pak po řadě přípravných jednání, která probíhala od r. 1925, byly při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zřízeny dvou- až čtyřsemestrové kurzy pro vzdělávání v knihovnictví vědeckém a administrativním. Z. V. Tobolka, který se v r. 1927 habilitoval, a to jako první soukromý docent knihovědy, stal se v témže roce ředitelem těchto kurzů. Kdo by se chtěl více dozvědět o studijním programu oboru, který se tehdy označoval jako knihověda, nechť se seznámí s rozsáhlým kompendiem poznatků z tohoto oboru, které vyšlo dva roky před založením zmíněných kurzů pod názvem "Československé knihovnictví"3). Ostatně i toto rozsáhlé dílo vzniklo z iniciativy a pod redakcí Tobolkovou. Byl to v podstatě soubor přednášek učitelů již zmíněné Státní knihovnické školy.

Tobolkovy knihovnické kurzy, jak se dnes zkráceně označují, připravily až do uzavření českých vysokých škol německými okupanty v r. 1939 celkem 376 absolventů, kteří u nás představovali první univerzitně vzdělanou knihovnickou generaci.

V r. 1926 stál Z. V. Tobolka mezi předními organizátory Mezinárodního knihovnického kongresu v Praze. I jinak se zúčastnil života knihovnických spolků. Po 9 let byl předsedou Spolku československých knihovníků a jejich přátel. V r. 1930 pak založil Československou knihovědnou společnost. Po vzniku IFLA zastupoval v této federaci knihovnických spolků československé knihovnictví jako člen Mezinárodního knihovnického výboru IFLA.

Z Tobolkovy iniciativy byla rozhodnutím tehdejšího Ministerstva školství a národní osvěty zřízena na památku 150. výročí narození Josefa Jungmanna "Komise pro knihopisný soupis československých tisků až do konce XVIII. století". Za Tobolkova vedení vzniklo tak jedno z největších československých děl retrospektivní bibliografie "Knihopis československých (českých a slovenských) tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století". I. díl Knihopisu, který obsahoval 31 záznamů prvotisků v českém jazyce, vydala uvedená komise v r. 1925. Potom však trvalo dalších 10 let, než komise mohla za značných finančních potíží přikročit k vydávání II. dílu. Ten byl dokončen až po Tobolkově smrti v r. 1967.

V l. 1931-1934 Tobolka redigoval časopis "Slovanská knihověda" vydávaný již zmíněnou Československou knihovědnou společností.

Tobolkovy "Dějiny československého tisku v době nejstarší" (Praha 1930) se staly základem jeho široce pojatého plánu na vydávání reprodukcí nejstarších českých tištěných knih. Začaly vycházet v r. 1926 otiskem Chelčického "Síť víry" z r. 1521 v edici Monumenta Bomeniae typographica.

Tobolka také vydal pravidla jmenného a předmětového katalogu a pravidla popisu prvotisků.

Po Tobolkově smrti vyšla jeho díla "Kniha, její vznik, vývoj a rozbor" (Praha 1950) a "Národní a univerzitní knihovna v Praze, její vznik a vývoj" (Praha 1959).

Tobolka má zásluhy o upevnění knihovnictví jako vědního a studijního oboru, o jeho profesionalizaci. Typická pro jeho nezdolnou činorodost byla šíře jeho zájmů. Začal mnohé, co bylo nad možnosti jedince, na mnohé jeho práce bylo třeba navázat a v nich pokračovat. Z. V. Tobolka patří mezi přední zakladatele moderního českého a československého knihovnictví.

Literatura

1. Ries, Jiří, Bibliografie prací dra Zdeňka Tobolky. Slovanská knihověda, 3, 1934, s. 91-98.
2. Cejpek, Jiří, Prvnímu knihovnickému časopisu je 100 let. Čtenář, 52, 2000, č. 9, s. 265-266.
3. Cejpek, Jiří, Od "Československého knihovnictví" k "Encyklopedia of Library and Information Science". Čtenář, 53, 2001, č. 1, s. 14 a 15.

Jiří Cejpek

Optimalizováno pro MSIE 5.5 a Netscape 6.0