Koordinační centrum
VISK 2 Vzdělávání
VISK 3 ICEKNI
VISK 4 Digitální knihovna
VISK 5 RETROKON
VISK 6 Memoriae Mundi
VISK 7 Kramerius
VISK 8/A Informační zdroje
VISK 8/B Jednotná informační brána
VISK 9 Souborný katalog
|
VISK 8
Informační zdroje
Zpřístupnění
informačních zdrojů prostřednictvím Jednotné informační brány
Zpřístupnění informačních
zdrojů
Současné knihovny
zpřístupňují svým místním i vzdáleným uživatelům nejen vlastní informační
zdroje, ale ve stále větší míře i informační zdroje vzdálené. Prostřednictvím
internetu je dnes teoreticky dostupné obrovské množství těchto zdrojů
nejrůznějšího charakteru od metadat až po plné texty, obraz či zvuk. Jejich
praktickou využitelnost však velmi komplikuje množství různých uživatelských
rozhraní, která musí uživatel překonat, nutnost opakovaného přihlašování
se k různým službám a opětovného odhlašování, zbytečné procházení "slepých
uliček" s nulovým výsledkem na konci nebo naopak obtížná orientace
v příliš velkém počtu hitů a nutnost procházení duplicitních či multiplicitních
záznamů popisujících stejný informační zdroj. Nástrojem pro překonání
uvedených problémů a výrazné zvýšení uživatelského komfortu je Jednotná
informační brána, která je účinným prostředkem pro integraci a kvalitativně
nové zpřístupnění heterogenních informačních zdrojů. Jednotná informační
brána umožňuje:
- integraci informačních
zdrojů - na základě jediného dotazu proběhne paralelní prohledání mnoha
informačních zdrojů
- práci v jediném,
uživatelsky vlídném rozhraní - práce s různými informačními zdroji nepředstavuje
nutnost změny uživatelského rozhraní
- vytvoření "osobní
uživatelské brány"
- deduplikaci výsledků
vyhledávání
- jednotný formát
výstupu
- stahování záznamů
pro katalogizaci.
Je-li informační brána
navíc obohacena o možnost speciální kontextové navigace, může se uživatel
velmi snadno (doslova stisknutím jediného knoflíku) pohybovat mezi nejrůznějšími
elektronickými informačními zdroji, které odpovídají jeho dotazu a k nimž
má přístup na základě svého uživatelského oprávnění. Jednotná informační
brána včetně kontextové navigace byla v roce 2001 zprovozněna v Národní
knihovně ČR (NK) - jedná se o společný pilotní projekt NK a Univerzity
Karlovy (UK) známý pod názvem "Jednotná informační brána pro hybridní
knihovny" http://www.jib.cz,
který získal podporu z účelových prostředků VaV. V rámci tohoto projektu
bylo zakoupeno programové vybavení pro bránu (MetaLib) http://www.exlibris.co.il/metalib/overview.html
i kontextovou navigaci (SFX) http://www.sfxit.com/body.html
včetně základního serveru pro testování a poloprovoz v NK a na UK. K projektu
se připojily v rámci navazujícího projektu LI "Informační zdroje
pro STM a nástroje pro jejich zpřístupňování" další knihovny. Vzhledem
ke kvalitativně novému (především velmi jednoduchému a uživatelsky vlídnému)
zpřístupnění heterogenních informačních zdrojů dochází k podstatně vyššímu
využití a tím i zhodnocení informačních zdrojů, proto je žádoucí široké
využití Jednotné informační brány v českých knihovnách.
Zmapování informačních
zdrojů dostupných v českých knihovnách
Efekt nasazení Jednotné
informační brány se výrazně zvýší, existují-li v jejím rámci tzv. tematické
(oborové) brány budované jednotlivými knihovnami nebo skupinami knihoven
podle jejich oborové gesce. Předpokladem účinné kooperace a delimitace
činností v této oblasti je tematické zmapování fondů českých knihoven
podle jednotné metodiky a existence jasné a veřejně přístupné akviziční
politiky a strategie budování fondů. Právě absence jasné, srozumitelné
a veřejně (prostřednictvím internetu) přístupné stávající "tematické
mapy" fondů (popis existujících fondů) včetně krátkodobé prognózy
jejich vývoje (akviziční politika) i dlouhodobé prognózy (strategie budování
fondů) patří k velkým slabinám českého knihovnictví. V porovnání se zahraničím
věnujeme této jinde tak akcentované problematice
minimální péči. Výjimku tvoří oborově jasně vyhraněné knihovny, jinak
ve většině našich knihoven výše uvedené podklady chybí. V zájmu efektivního
vynakládání finančních prostředků na nákup klasických i elektronických
informačních zdrojů je nezbytné s jejich přípravou začít co nejdříve.
NK provedla analýzu nástrojů používaných v zahraničí pro tematické mapování
fondů, stanovení strategie budování fondů a akviziční politiky.
V mezinárodním měřítku nejrozšířenější a zároveň nejpropracovanější je
metoda konspektu http://www.wln.org/products/aca/conspect.htm,
která byla v roce 2002 experimentálně nasazena v NK http://www.nkp.cz/konspekt,
a s jejím využitím po odzkoušení v NK počítají i další české knihovny.
Nejhrubší tematické dělení v rámci konspektu tvoří 24 tematických skupin,
které budou nejen základním dělítkem pro odpovědnost za budování tematických
bran v jednotlivých knihovnách (skupinách knihoven), ale jsou i základním
rozcestím při vstupu do Jednotné informační brány. Přehledné informace
o současném i pravděpodobném budoucím tematickém rozložení fondů našich
knihoven je nutné pro
- jejich správnou
klasifikaci v rámci jednotné informační brány
- o eliminaci chybného
směrování dotazů našich i zahraničních uživatelů
- o účinnou kooperaci
při budování i využívání fondů
Jednotná informační
brána otevírá uživatelům cestu nejen k elektronickým informačním zdrojům,
ale prostřednictvím integrace katalogů knihoven i k informačním zdrojům
tištěným. Situace v doplňování tištěných informačních zdrojů (monografických
i seriálových) je však
v českých knihovnách již řadu let kritická. Vznikají nezacelitelné mezery
ve fondech našich knihoven, které nejsou schopny zabezpečit potřeby uživatelů
v oblasti výzkumu a vývoje, vzdělání, profesní činnosti, podnikání, kulturních
a společenských aktivit. Ceny knih a seriálů trvale rostou, přičemž objem
prostředků v rozpočtu knihoven dostupných na jejich pořízení se snižuje.
Knihovny musí ze svých nedostatečných rozpočtů pokrýt rostoucí náklady
na informační technologie a provoz a na nákup "klasických" dokumentů
je k dispozici minimum prostředků. Nejkritičtější oblastí je doplňování
zahraničních odborných monografií a seriálů. Vzhledem k tomu, že většina
oborů není adekvátně pokryta dokumenty vydávanými v češtině, představuje
nedostatečná dostupnost zahraniční literatury výrazný handicap pro naši
integraci do EU a oslabuje možnost dosažení srovnatelné úrovně s vyspělými
zeměmi a uplatnění našich pracovníků i výrobků na mezinárodním trhu. Pro
řadu oborů jsou právě tištěné monografie i seriály nezbytným základem
a elektronické informační zdroje mají menší význam. Po desetileté zkušenosti
s internetem se jasně prokázalo, že zdaleka ne všechno lze nalézt na internetu
a dochází k určitému vystřízlivění, neboli rehabilitaci role "klasických"
fondů a sbírek. Zatímco zprostředkováním informací z internetu se zabývá
mnoho dalších subjektů a úloha knihoven zde není nezastupitelná, jejich
úloha v oblasti budování a ochrany fondů nezastupitelná je. V rámci kooperativního
budování tematických informačních bran je nutné výrazně posílit nákup
tištěných periodických i neperiodických informačních zdrojů.
|