Národní programové projekty VaV 2012

Nástroje pro zpřístupnění tištěných textů 19. století a první poloviny 20. století
Doba řešení: 2011–2015
Hlavní řešitel: Jiří Polišenský
Finanční podpora: Ministerstvo kultury ČR, program NAKI

Hlavním cílem projektu je vytvořit nástroje, které usnadní přístup k tištěným dokumentům pocházejícím z uvedeného období. Řešení, která se budou v rámci projektu vytvářet, lze rozdělit do čtyř základních skupin:

• aplikace pro práci se znalostními bázemi starších vrstev českého jazyka;
• vytváření slovníků odpovídajících starším pravopisným pravidlům a nástroje pro transliteraci;
• vytvoření jednoduchého lemmatizátoru pro 19. století;
• analýza typů fraktury používaných v první polovině 19. století a vývoj nástroje na podporu jejich rozpoznávání pro jazykově české publikace.

Na realizaci projektu se kromě odborníků z řad Národní knihovny podílí i vědečtí pracovníci z Ústavu Českého národního korpusu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a vývojoví pracovníci společnosti Elsyst Engineering. Rok 2012 uzavřel první fázi řešení projektu. V této etapě byla dokončena betaverze aplikace pro plnění znalostních bází starších vrstev českého jazyka. Naprogramováno bylo několik modulů optimalizujících management oprav textů (například zjednodušení rozhodovacího procesu o způsob zpracování, automatizované ukládání opravených slovních tvarů do databáze a jejich filtrace, deduplikace slovních tvarů atd.) a dále bylo podstatně vylepšeno uživatelské rozhraní, které usnadnilo další práci i navazujícímu pracovišti Ústavu Českého národního korpusu. Pokračovalo i plnění pěti slovníkových databází, které korelují s významnými změnami českého pravopisu a slovní zásoby češtiny. V současné době se rozsah jednotlivých bází pohybuje mezi 300 000–500 000 slovními tvary. Zpracována byla i podrobná analýza lemmatizátoru, která jen potvrdila výsledky prvotní analýzy z roku 2011, jež poukázala, že řešení bude nutné vést jinou cestou než generováním lemmat založeném na logických operacích vycházejících z obecné morfologie češtiny. Optimálním řešením se ukázalo využití vazeb mezi slovními tvary uvedenými ve specializovaných slovnících a jejich lemmaty, přičemž při indexaci bude nutné prostřednictvím transkripce a transliterace transformovat starší tvary. Vzhledem k rozsahu problematiky a charakteru procesu vyhledávání bylo řešitelským týmem rozhodnuto omezit proces lemmatizace pouze na dva slovní druhy a to na podstatná jména a slovesa. V roce 2012 byla dále zpracována studie mapující české vydavatele a tiskárny první poloviny 19. století, která slouží jako jeden z podkladů pro výběr dokumentů, z nichž se budou vytvářet vzorníky písma české fraktury. Ty budou součástí nástroje sloužícího pro zvýšení úspěšnosti rozpoznávání tohoto typu písma, jenž je jedním z cílů dalších projektových aktivit.

Metodika hodnocení vlivu kvality ovzduší na knihovní a archivní fondy
Doba řešení: 2011–2015
Hlavní řešitel: Jiří Smolík, Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.
Řešitel za NK: Magda Součková
Finanční podpora: Ministerstvo kultury ČR

Po celý rok 2012 byly v knihovně ve Zlaté Koruně a v archivu v Třeboni měřeny velikostní distribuce prachových částic a současně probíhal monitoring plynných polutantů pasivními dozimetry. Pro zjištění složení prachových částic byly částice odebírány paralelně z vnitřního a vnějšího ovzduší. Bylo tak získáno 320 vzorků, které jsou následně analyzovány gravimetricky (hmotnostní koncentrace), metodou PIXE (prvkové složení) a iontovou chromatografií (vodorozpustné ionty). Během těchto kampaní byla sledována i mikrobiální kontaminace prostředí depozitářů. Ke zjištění možných škodlivých účinků prachových částic byly na obou lokalitách deponovány prachové částice na celulózové filtry Whatman prosáváním vnitřního vzduchu. Změny byly vyhodnoceny na základě měření barevných změn, měření pH vodného výluhu a stanovení průměrného polymeračního stupně celulózy vzorků před a po umělém stárnutí.
V dubnu 2012 byly do testovaných depozitářů umístěny vzorky celulózových, kolagenních a fotografických materiálů a vzorky vybraných pigmentů a pojiv. Zde budou dlouhodobě testovány na znečištění prachem za současného měření teploty, relativní vlhkosti, světelné energie a plynných polutantů.
V roce 2012 bylo také provedeno vyhodnocení průzkumu „identických inkunábulí“, který byl uskutečněn na Zlaté Koruně, v Národní knihovně a v knihovně Regionálního muzea v Teplicích, umístěné v zámku ve středu města pomocí přístroje SurveNIR, doplněný měřením tloušťky testovaných stran a jejich barevnosti.

Interoperabilita v paměťových institucích (INTERPI)
Doba řešení: 2011–2015
Hlavní řešitel: Marie Balíková
Finanční podpora: Ministerstvo kultury ČR
URL: http://autority.nkp.cz/interpi  

Spoluřešitelskou organizací tohoto projektu je Národní archiv. Cílem je podílet se na uživatelsky vlídném zpřístupnění národního kulturního, industriálního a přírodního dědictví obsaženého v digitalizovaných fondech a sbírkách paměťových institucí, tj. archivů, galerií, knihoven, muzeí, památkových ústavů i dalších. Projekt nabízí jedno z možných řešení: tvorbu společné znalostní databáze paměťových institucí na bázi národních autorit odpovídajících potřebám všech paměťových institucí a obohacených o potřebné sémantické informace umožňující i strojové zpracování dat. Přináší také nové paradigma zpracování dat (objektové), které se zaměřuje na obsahovou stránku zpřístupňovaných objektů – tedy na zpracování entit (tříd) a komplexních vztahů mezi nimi, a jehož cílem je zabezpečení sémantické interoperability jednotlivých fondů, sbírek a souborů archiválií.

Ochrana knižního fondu a dokumentů aplikací esenciálních olejů
Doba řešení: 2011–2015
Hlavní řešitel: Zbyněk Večeřa, Ústav analytické chemie AV ČR, v. v. i.
Řešitel za NK: Jiří Neuvirt
Finanční podpora: Ministerstvo kultury ČR

Cílem projektu je zabránit poškozování knih v důsledku napadení plísněmi zejména v depozitářích s nevhodnými parametry vnitřního prostředí a vyvinout metodiku a zařízení na dezinfekci již napadeného fondu. Vyvinutá metodika musí být účinná a s minimálními nároky na obsluhu. V neposlední řadě cílem tohoto projektu je i zlepšení zdravotních a hygienických podmínek v knihovnách a archivních zařízeních.
Na základě provedených analýz složení účinných esenciálních olejů (EO) v ÚIACH AV ČR Brno jsme v 1. fázi vybrali k testování sedm sloučenin, které se v parách účinných EO vyskytují v nejvyšších koncentracích, a lze proto předpokládat, že mají na fungicidních a baktericidních účincích největší podíl. Počítáme samozřejmě i se synergickým efektem jejich kombinací.
Pro testy účinnosti jsme vypracovali postup, který modeluje reálnou situaci při skladování knih a papírových dokumentů.

Česká digitální knihovna a nástroje pro zajištění komplexních digitalizačních procesů
Doba řešení: 2012–2015
Hlavní řešitel: Martin Lhoták, Knihovna AV ČR, v. v. i.
Řešitel za NK: Jiří Polišenský
Finanční podpora: Ministerstvo kultury ČR, program NAKI

Hlavním cílem projektu je vytvoření České digitální knihovny (ČDK), jež by se měla stát agregátorem obsahu digitálních knihoven provozovaných na území České republiky. Jejím smyslem je nabídnout jednotné rozhraní pro uživatele a zároveň být centrálním poskytovatelem dat pro nadnárodní agregátory digitálního obsahu, jakými je například Europeana či World Digital Library. ČDK by se zároveň měla stát jedním z pilířů pro zabezpečení centralizovaných služeb knihoven, což je jeden z cílů Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011–2014. Vedle tohoto hlavního cíle sleduje projekt ještě několik cílů dílčích. Pokračuje vývoj systému Kramerius, který bude základním softwarovým východiskem pro stavbu ČDK nejen z důvodu jeho velké rozšířenosti mezi českými knihovnami, ale i s ohledem na základní funkční předpoklady, jichž bylo dosaženo v rámci dosavadních vývojových aktivit. V rámci projektu se pracuje například na plné implementaci OAI-PMH harvesteru pro zajištění efektivního sklízení dat z dalších prezentačních systémů (mimo instalací Krameria i DSpace, Eprints atd.), optimalizaci správy procesů a API rozhraní, editoru práv či propojení na stále více používaný VuFind. Mnohé z uvedených funkcí již byly plně implementovány v roce 2012. Cílová verze nazvaná Kramerius 5 bude opět dána k volnému použití všem zájemcům ze širokého spektra paměťových institucí. Dalšími dílčími cíli jsou vývoj nástroje RDflow, určeného pro sledování pracovních postupů a managementu výrobních linek v různých digitalizačních pracovištích, a systému ProArc, který bude za využití mezinárodně uznávaných standardů zabezpečovat dlouhodobou archivaci digitálního obsahu i pro instituce, které si nemohou dovolit silné komerční řešení. ProArc by měl paralelně sloužit i jako produkční systém pro vytváření a editaci metadat a správu digitálních dokumentů. V rámci řešení je od prvotních analýz kladen velký důraz na vzájemnou propojenost jednotlivých systémů, což je klíčové pro zachování konzistentních dat, a dále na implementaci standardních postupů, zavedených metadatových schémat a komunikačních protokolů, aby vyvíjená řešení byla plně použitelná i v mezinárodním měřítku.

Správa elektronických publikací v síti knihoven ČR
Doba řešení: 2012–2015
Hlavní řešitel: Tomáš Svoboda
Finanční podpora: Ministerstvo kultury ČR

Cílem projektu je řešení sběru a zpracování knih a periodik v elektronické podobě včetně elektronických předloh tištěných publikací, vytvoření nástrojů pro sdílení, ochranu a zpřístupnění tohoto typu obsahu v knihovní síti České republiky, návrh metodiky bibliografického popisu tohoto typu dokumentů a analýza legislativy v oblasti elektronického povinného výtisku. V roce 2012 byl v rámci projektu prováděn základní výzkum právních podmínek sběru, sdílení a zpracování elektronických publikací, technické analýzy formátů elektronických dokumentů, vytvoření konceptuálního modelu zpracování a zpřístupnění specifikovaných elektronických zdrojů, identifikace entit a atributů souvisejících s e-knihami a tiskovými předlohami, jejich definice a vyjádření vazeb, stanovení typologie zdrojů a návrh postupů. V závěru Etapy 1, jejíž konec se kryl s koncem roku 2012, byl jako podstatný výstup uspořádán seminář, na němž byla knihovnická obec seznámena s výsledky projektu a s možnostmi, které projekt přinese.

Vytvoření kooperativního systému pro budování a správu novodobých konzervačních knižních sbírek v České republice a vývoj potřebných nástrojů
Doba řešení: 2012–2015
Hlavní řešitel: Jiří Polišenský
Finanční podpora: Ministerstvo kultury ČR 

Projekt si klade za cíl vytvořit systém pro budování a správu konzervačních sbírek českých knihoven a vývoj nástrojů potřebných pro maximální automatizaci procesů, jakými jsou například kontrola výskytu počtu bohemikálních dokumentů zastoupených v konzervačních sbírkách významných českých knihoven, evidence bohemikálních dokumentů uložených v jejich rezervních fondech či automatizace nabídkových a poptávkových seznamů, což by usnadnilo obohacovat fondy knihoven o potřebné dokumenty. Dále se zabývá sestavením certifikovaných metodik o průzkumu novodobých fondů, budování, uchování a efektivní správě konzervačních knižních sbírek a definicí výpočtu optimálního počtu exemplářů uchovaných pro budoucnost v systému konzervačních knihoven. V roce 2012 začala první etapa řešení projektu, která končí k 31. prosinci 2013. Cílem této etapy je vyvinutí betaverze klíčové aplikace Virtuální depozitní knihovna včetně uživatelského rozhraní a první návrh metodik. S ohledem na harmonogram projektu byla připravena zevrubná analýza výše uvedené aplikace včetně přesné definice agend, jednotlivých vazeb a hierarchie sbírek, které budou obohacovány. Byla navržena technická architektura systému, provedeny první harvesty a navržen uživatelský interface za účelem prvotního testování. Paralelně s programovacími pracemi probíhaly průzkumy fondů Národní knihovny ČR, Moravské zemské knihovny (MZK) a Vědecké knihovny Olomouc (VKOL), zpracování jednotek rezervních fondů NK ČR a VKOL, sestavení prvních verzí matice pro potřeby zjištění tzv. Preservation Indexu, a opominuta nebyla ani problematika stanovení časové prognózy degradace papíru nutná pro zpracování cílových metodik.

Tisky 16. století v zámeckých knihovnách České republiky
Doba řešení: 2012–2015
Hlavní řešitel: Pavel Hájek, Národní památkový ústav
Řešitel za NK: Zdeněk Bartl
Finanční podpora: Ministerstvo kultury ČR

Cílem projektu je provést výzkum zámeckých knihovních fondů 16. století, který by sloužil k prezentaci a edukaci v oblasti historických knihovních fondů. Část projektu, kterou řeší tým NK ČR, je zaměřena zejména na oblast tvorby autorit a jejich následné využití pro znalostní databázi (prostřednictvím webového portálu). Zpracování metodiky bylo rozhodujícím úkolem pro první rok řešení projektu. Dále byl zpracován prvotní soupis tisků 16. století v zámeckých knihovnách ČR excerpcí stávajících evidenčních podkladů Národního památkového ústavu (NPÚ) a Národního muzea, který byl nezbytným předpokladem pro plánování dalších etap projektu, tj. ověření metodiky zpracování úplných katalogizačních záznamů tiskové produkce 16. století a zajištění částečné či úplné digitalizace. Cílem projektu pro rok 2012 v oblasti tvorby autoritních záznamů pro oblast starých tisků (jmenné autority – personální autority pro autory, historické a příp. jiné osobnosti bez autorské vazby na staré tisky, tiskaře; korporativní autority zejména pro tiskárny a příp. další roli; věcné autority geografické, tematické termíny a termíny pro označení formy/žánru) byla analýza stávajících knihovnických a knihovědných metod, jejich aplikace, příp. modifikace pro systematické poznání a vyhodnocení tištěné produkce 16. století ve fondech zámeckých knihoven v ČR.